Brown: Na trávě si věřím, na antuce bych ale s Nadalem hrát nechtěl

John McEnroe vás po utkání s Nadalem moc chválil. Řekl dokonce, že jste na centrálním kurtu předvedl nejlepší výkon, jaký kdy od tak nízko postaveného hráče viděl. Jaké je to poslouchat slova chvály od takové legendy? Jak byste vy sám popsal svůj výkon?
Mluvil jsem s ním po zápase, dělal jsem s ním rozhovor v rádiu a řekl mi přesně to, co říkáte vy. Je to skvělé, když vás chválí někdo, kdo toho v tenise tolik dokázal, moc si toho vážím. Ten zápas byl báječný, atmosféra byla nepopsatelná. S Rafou jsem nehrál poprvé, takže jsem věděl, co proti němu mám hrát. Vloni jsem ho porazil na trávě v Halle a ta zkušenost mi hodně pomohla. Je to skvělý hráč, takže jsem věděl, že to bude velmi těžké. Tráva tady ve Wimbledonu je o něco pomalejší než v Halle a navíc se hraje na tři vítězné sety. Jsem opravdu šťastný, že jsem vyhrál a postoupil tak dál.

Váš return je opravdu zajímavý. Střídáte při servisu soupeře různé údery - někdy zahrajete krátký míč, jindy zase return napálíte agresivně. S jakou taktikou jste šel do zápasu s Nadalem?
V každém zápase se hráč musí soustředit na svou hru a musí se snažit udělat maximum proto, aby soupeře vyvedl z toho, co mu vyhovuje. Vím, že kdybych v utkání s Nadalem zůstal u základní čáry a hrál s ním nekonečně dlouhé výměny, tak bych prohrál. Některé údery jsem sice zkazil, ale i to bylo na druhou stranu dobře, protože se nehrály dlouhé výměny, ve kterých by se mohl dostat do rytmu. Ve druhém setu se mu to podařilo, a proto ho vyhrál. Říkal jsem si, že musím něco změnit, proto jsem se začal víc soustředit na servis, začal jsem do něj dávat víc a víc jsem si ho hlídal. Na returnu jsem se snažil to mixovat a to se ukázalo jako dobrá cesta.

Pomyslíte-li na své dovednosti a výsledky, co vám proběhne hlavou v souvislosti s kariérou Rafy a jeho odkazem k tenisu?
Rafa patří bez pochyby mezi nejlepší hráče na světě, je to opravdu velká tenisová osobnost. Řekl bych, že jsem měl pokaždé velké štěstí, že jsem na něj narazil právě na mé oblíbené trávě. Kdybych s ním hrál na tvrdém povrchu nebo třeba na antuce, tak by to pro mě bylo mnohem složitější. Řekl bych, že má hra na trávě je proti té jeho hře více účinnější, na antuce by mě asi hladce porazil. Jsem opravdu šťastný, že jsem měl příležitost s ním hrát právě tady. Každý, kdo hraje tenis, sní o tom si zahrát na centrálním kurtu tady ve Wimbledonu, je to kouzelné místo s dlouhou historií. A hrát tu s Rafou? To je opravdu velký okamžik.

Máte velmi zajímavé tetování, můžete nám o něm něco říct?
Je to portrét mého otce. Nechal jsem si to udělat minulý rok v dubnu. Vždycky jsem chtěl mít tetování. Doma v ložnici mám také jeho portrét. Vzhledem k mému časovému vytížení se bohužel vidíme jen málo, většinou jen v průběhu přestávky, kdy nehrajeme a máme volno.

Tady ve Wimbledonu jste už nyní dosáhl velkého úspěchu, jak byste ale zhodnotil svou letošní formu? Jak se na kurtu cítíte?
Na rychlých površích jsem nebezpečný. Mám rád rychlou hru a tráva je proto můj nejoblíbenější povrch. Byl jsem nadšený, když jsem se dozvěděl, že se travnatá část sezony o týden prodlouží. Odehrál jsem letos už hodně zápasů a zejména na začátku roku mi to příliš nevycházelo. Některé zápasy jsem prohrál dost smolně, třeba 6-7 ve třetím setu, ale i takový je bohužel tenis. Po French Open jsem si vzal nějaký čas volno. Týden jsem nic nedělal, jen jsem odpočíval a relaxoval. Byl jsem za přítelkyní v USA, kde jsem si odpočinul a pak jsem se vrátil zpět do Evropy. Hrál jsem kvalifikaci na trávě ve Stuttgartu, kde jsem odehrál tři dobré zápasy, v prvním kole hlavní soutěže jsem ale prohrál s Janowiczem. Bylo to těsné, ale měl jsem pocit, že jsem hrál dobře. Pak jsem hrál v Halle, kde jsem vypadl ve druhém kole s Keiem (Nišikorim). Bylo to dobré utkání, do stavu 5-5 v prvním jsem hrál dobře, ale pak se něco zlomilo a Kei začal hrát lépe. Odehrál jsem tedy před Wimbledonem na trávě dobré zápasy a přijel jsem sem v dobrém rozpoložení. Uvidíme, jak to bude dál.

Říkal jste, že jste rád, že jste s Rafaou hrál na trávě a ne na antuce. Myslíte, že to tak mají i ostatní hráči? Že si také přejí, aby na Rafu narazili spíše na trávě než na jiném povrchu?
To byste se museli zeptat ostatních, nemůžu mluvit za ně. Myslím, že dost záleží na hráči. Ne každý by chtěl s Rafou hrát na trávě. Je to o tom, co kdo preferuje a jaký má kdo herní styl. Když s Rafou hrajete dlouhé výměny a jste stále vzadu, tak je to vždy náročné a je jedno, na kterém povrchu hrajete. Jak říkám, velkou roli v tom ale hraje i štěstí. Příště spolu můžeme hrát znovu na trávě a může to dopadnout opačně. Tráva mi sedí, rád na ní hraju, ale není to automaticky tak, že vyhraju. Každý zápas je jiný a záleží na tom, v jaké formě a v jakém rozpoložení v ten daný den člověk je.

Myslíte, že ostatní hráči s vámi teď nechtějí hrát?
Doufám v to. (smích) Jak už jsem řekl, na trávě si věřím, mé hře tento povrch sedí, ale nejsem neporazitelný, bohužel. (smích) Musím se soustředit na další utkání a snažit se znovu předvést maximum. Už teď se moc těším. (pozn. Brown si ve třetím kole zahraje se Srbem Viktorem Troickim, s nímž má bilanci 1-1.)