Jestřábí oko funguje už deset let. Tenisu prospělo, míní tenisté

Při více než dvousetkilometrové ráně tenistů při podání sudí jen stěží odhadovali, jestli míč lajnu "olízl", nebo už skončil za ní. Dnes si hráč požádá o kontrolu a na obrazovce se na milimetr přesně zobrazí trajektorie míče a jeho dopad.

"Jestřábí oko tenisu hrozně moc prospělo. Sport se vyvíjí a hráči jsou pořád lepší. Byla by škoda, kdyby se takhle velký a globální sport neposouval," prohlásil Tomáš Berdych, česká jednička a bývalý finalista v All England Clubu. Barbora Strýcová konstatovala, že jde o skvělou věc, a souhlasil i domácí hrdina Andy Murray. "Už mi vyhrálo několik zápasů. Nevím, kolikrát jsem si ho za tu dobu vzal, ale je důležité," tvrdil Brit.

Tenis se při využívání technologie inspiroval u kriketu. Už v roce 2003 využívala jestřábí oko pro své přenosy televizní stanice BBC. Poprvé bylo využito v Perthu při Hopmanově poháru v roce 2006 a na turnajích ATP a WTA poté v Miami. Vůbec první tenisovou "challenge" si tam vzala Američanka Jamea Jacksonová.

Tvrdí se, že "oko" přineslo do tenisu podobnou revoluci, jakou bylo v roce 1970 zavedení tie-breaku. Zpočátku možná i proto nemělo u všech pozitivní ohlasy. "Ublíží věhlasu tenisového ducha a hra ztratí plynulost," bál se Rus Marat Safin.

Zpočátku stála instalace deseti kamer, které jsou potřeba na jeden kurt, aby snímaly a vytvářely obraz, až sto tisíc dolarů. I proto dříve bývala technologie jen na největších kurtech. "Stalo se mi, že jsem si na menším kurtu chtěl vzít challenge a jestřábí oko tam nebylo," smál se Berdych. Dnes už je technologie levnější a častější.

Ve Wimbledonu připravuje jestřábí oko na kurtu 26 lidí týden před turnajem. Měří se na milimetry a počítá se i s růstem trávy. Při utkání pak musí na obrazovce spustit záznam dopadu míče do deseti vteřin od požádání. Hráč si může v setu třikrát požádat o zkontrolování míče a jednou navíc v tie-breaku. Pokud bude mít pravdu, tak mu počet možností zůstává, v případě opaku o jeden pokus přijde.

"Je to fér, vícekrát za set to není potřeba," míní Berdych, který si všiml, že lajnoví po zavedení jestřábího oka možná trochu zpohodlněli. "Zdá se mi, že rozhodčí dělají maličko víc chyb," přitakala Strýcová a Berdych dodal další pohled: "Nebo jsou někdy z počátku zápasu nejistí, chybí pevná ruka a můžou ovlivnit zápas."

Jedno je jisté. Je méně hádek o sporné míče, jaké předváděl třeba bouřlivák John McEnroe. "Lidi už nejsou zvyklí na tyhle emoce a nepřivítali by je pozitivně," řekl Berdych. Energická Strýcová je ráda, že se kvůli špatným rozhodnutím nemusí rozčilovat. "Mně to spíš ubližovalo, proto jsem ráda," usmála se.

Stále malinko odtažitý je od jestřábího oka Roger Federer. Sedmnáctinásobný grandslamový vítěz má dojem, že ne všechna rozhodnutí jsou správná. "Není to přesné, řekl bych tak na 99 procent, a to není sto," řekl loni Federer. "Ale je dobře, že to máme, protože nechci ve Wimbledonu prohrát kvůli špatnému rozhodnutí."

A jaký bude další vývoj? Může se tenis jednou hrát zcela bez lajnových rozhodčích? "To myslím, že nikdy," řekla Strýcová. Berdych si naopak dokázal tuto variantu představit. "Technika snímání jde hrozně dopředu, takže proč ne? Kdo by před patnácti lety řekl, že něco jako Hawk-Eye bude," řekl třicetiletý český hráč.