Roy Emerson: Robot
-
"Tak tamhle to je on, ale jeho otec nechce o nějakém přemlouvání ani slyšet." Jeden z funkcionářů tenisového svazu australského státu Queensland ukázal na Roye, který si přišel zahrát tenis jen tak pro potěchu. "A víš, co ještě mi jeho otec řekl? Že by byl nejraději, kdyby se Roy vrátil domů do Blackbuttu a tam mu pomáhal na farmě." "Vypadá, že má cit pro míč."
Roy Emerson
| ROY EMERSON Austrálie, *1936 |
|
vítěz Wimbledonu 1964, 1965, ve čtyřhře s Fletcherem 1959, 1961, s Laverem 1971
mistr Austrálie 1961, 1963 - 1967, ve čtyřhře s Fraserem 1962, se Stollem 1966, s Laverem 1969
mistr Francie 1963, 1967, ve čtyřhře s Fraserem 1960, 1962, s Laverem 1961, se Santanou 1963, s Fletcherem 1964 a se Stollem 1965
mistr USA 1961, 1964, ve čtyřhře s Fraserem 1959, 1960, se Stollem 1965, 1966
člen vítězného týmu Davisova poháru 1959 - 1962, 1964 - 1967
|
Mladý Roy Emerson nechtěl zpočátku o tenise ani slyšet. Miloval atletiku, vybral si především skok daleký a sprinty, měl rychlost, která mu pomáhala k dobrým výkonům i ve skoku dalekém. Ale dovedl to i na tenisovém dvorci. Doběhl každý míč, navíc měl silné paže, které dávaly úderům důraz. Proto se svými vrstevníky celkem snadno vyhrával, třebaže jeho úderová technika nebyla učebnicová.
"Emerson je samouk," začali o něm hlásat tenisoví trenéři. "Umí jedině tlouct do míčů, každého přehraje jen a jen důrazem. Dlouho mu to ale nevydrží."
Nakonec se přece jen nechal přemluvit, hodil atletiku za hlavu a věnoval všechen volný čas jen tenisové raketě. Přihlásil se na juniorské mistrovství Austrálie, tam se dostal do finále, ale prohrál s Angličanem Knightem. Viděl ho však Harry Hopman a nabídl mu místo ve svém tréninkovém táboře. "Proč ho berete?" ptali se slavného australského trenéra, ale ten se jen lišácky usmíval. "Vím, že mi namítnete, že Roy ještě nevyhrál žádný turnaj a už jsem ho vybral. Ale když se tak dobře pohybuje, určitě se tenis naučí."
Roy Emerson se dostal do společnosti Hoada, Rosewalla, Rose Hartwiga. Ti všichni byli mnohem lepší v úderové technice, ale rozhodně za Royem zaostávali ve vytrvalosti. Zatímco on piloval techniku, vybíhali ostatní Hopmanovi svěřenci k dlouhým posilujícím cvičením. Emersonova hra nebyla nijak líbivá. Tvrdý servis, útok, rychlý postup k síti a volej, který všechno zakončil. "Čím déle vydržíte s Emersonem na dvorci, tím větší máte šanci, že ho porazíte," začalo se říkat mezi tenisty. Hrál jako stroj, naprogramovaný robot, který se naučil tenis podle jednoho receptu. Uměl ale všechno. Ne, nehrál nijak líbivý tenis a diváci se za ním rozhodně nehrnuli. Studený, strohý, ale časem vítězící. "V řadě slavných australských es, jakými byli třeba Sedgman, Hoad nebo Rosewall, rozhodně nebyl Emerson nejlepší jako hráč, ale určitě byl ze všech tenistů největší atlet," řekl pak za čas Harry Hopman. A co na to Emerson? "Musím se přiznat, že každý klokan běhá rychleji než já, naštěstí žádný z nich se mi nevyrovná v tenise."
V sedmnácti letech se nová australská tenisová naděje Emerson spolu s Hoadem, Rosewallem, Hartwigem a pod vedením Hopmanovým vydává na evropské turné. "Dívej se, měj oči pořád na stopkách, i tak se moc naučíš," opakuje znovu a znovu Hopman. … Následující stránka »
