Dvě tváře Kláry Zakopalové

Neoficiálně to byl nejhezčí zápas ženské dvouhry French Open. Zakopalová carevnu Šarapovovou, nejlepší hráčku letošní sezony, místy drtila. Když Ruska prohrála druhý set, znervózněla, hádala se s rozhodčí, ale nakonec přece jen slavila – 6:4, 6:7, 6:2. A na tenis Zakopalové, za svobodna Koukalové, se opravdu krásně koukalo. „Málokdy chválím, ale tenhle zápas byl z devadesáti procent velmi dobrý. Klára se starala jen o svůj tenis a té proměny si musel všimnout každý,“ myslí si Kralert.

Střih. Sparta Prague Open a utkání s Japonkou Dateovou. Klára byla několikrát rozladěná a naštvaná. „Nechápu, jak to tam dává. Prostě nechápu...,“ vykládala si sama pro sebe, když prohrávala. Jindy si i zanadává, jednou potichu, příště nahlas.

„Dřív jsem se třeba tak strašně rozkecala, že jsem se na zápas vykašlala. Ani jsem se nesnažila to otočit,“ přiznává. Kralert začal před necelými třemi lety pracovat na změně. „Já se ho trochu bojím,“ prozrazuje upřímně Zakopalová. „To je jen dobře,“ opáčí trenér. „Vysvětlil mi, že se těmi řečmi dostávám ze soustředění, hraju blbosti, nebojuju a soupeřka to vidí, což ji dostává na koně.“

Ženský tenis, to je jedna velká exkurze do světa psychologie. A je vlastně jedno, zda je hráčce dvacet či třicet. Byť česká tenistka přiznává, že se po této stránce hodně zlepšuje. Ve svém věku už nečeká zázračné pokroky na forhendu, bekhendu ani servisu (byť na podání hodně pracuje a právě to byla její slabina v bitvě se Šarapovovou). Ví, že rozhoduje hlava. „V Paříži jsem byla zaujatější než jindy. Nemyslím, že bych měla lepší údery, ale vyhecovala jsem se. Když takhle budu pokračovat, výsledky ještě přijdou,“ míní a trenér přikyvuje: „Když vidím soupeřky, vím, že tam je ještě slušný potenciál, kam by se Klára mohla posunout.“

Možná Zakopalovou může mrzet, že se s Kralertem nedala dohromady dřív. Pod jeho vedením ještě nevypadla ze světové padesátky. Před ním nikdy neměla kouče, který by s ní cestoval po turnajích. „Mé chování je dané tím, že jsem odmalička byla na turnajích sama a dělala si, co jsem chtěla. Nikdo mi neřekl: Hele, buď zticha a koukej to dělat takhle! Byla to i moje chyba a teď je těžké to odbourávat. Ale Petr je na mě tvrdý. Třeba mi řekne, že odejde ze zápasu, když budu mluvit. Snažím se, aby tam zůstával, ale jsem holka, takže mi stačí málo a chování se zlomí,“ rozebírá sama sebe Zakopalová.

Letošní výsledky jako by odrážely její nálady. Porážky v prvních kolech, 4. kolo v Miami, semifinále v Paříži v hale, zase snadné porážky a pak skvělé představení na French Open. „Vracejí se období, kdy se objevuje plakání a naštvanost na všechno možné. To tam nepatří a brání to Kláře v žebříčkovém posunu,“ pokračuje Kralert, který vystupování vidí jako alfu omegu celé kariéry svěřenkyně. „Musí bojovat za každého stavu a situace, nemůže ji rozhodit první ztracené podání, první špatné rozhodnutí rozhodčího.“

Jak bylo patrné v Paříži, když se to daří, má s Klárou těžké pořízení i světová jednička Šarapovová.