Kvitová hrála bez bolesti, emoce neustála až po mečbolu

Den před návratem si v hlavě přehrávala, jaké to bude, až přijde na dvorec Philippea Chatriera v Paříži. "Možná se na kurtu rozpláču," myslela si dvojnásobná vítězka Wimbledonu, ale dokázala se kontrolovat. "To mě potěšilo," oddechla si.

Nezasvěcený divák by pak nepoznal, že jí 20. prosince dosud neznámý pachatel při přepadení vážně pořezal všech pět prstů levé ruky, v které drží raketu. Po zdařilé operaci a rehabilitaci se vrátila rychleji, než čekala, a soupeřku zasypala jednatřiceti vítěznými údery.

Až po proměněném mečbolu a výhře nad Američankou Julií Boserupovou 6-3 6-2 na ni dolehla tíha okamžiku. "Už to nešlo ustát," přiznala. Rozplakala se na lavičce do dlaní. "Slza ukápla. Co už se mnou," smála se na tiskové konferenci.

Emoce s ní ale v nitru pořádně cloumaly během utkání. "Měla jsem pár momentů, kdy jsem se dojala," přiznala. Především o pauzách mezi gamy na lavičce měla čas přemýšlet. "Vzpomněla jsem si na vše, co se odehrálo," řekla.

Při výměnách se soustředila na tenis. A byla i klidnější než jindy, kdy se z prvních zápasů stresovala. "Musím říct, že jsem byla taková vyrovnanější, než jsem bývala. Dřív pro mě byly první kola hrozně těžký, tentokrát jsem se cítila jinak," řekla.

Důležité je, že ruka ji ani trochu nebolela. Pokud by bolest cítila, zápas by ihned ukončila. "Slíbila jsem doktorům, co mi dali zelenou, že pokud by byla bolest, okamžitě bych skrečovala," uvedla čtyřnásobná vítězka Fed Cupu. Ruka ji bolela hodně jen v době, kdy začínala. "To jsem cítila jizvy při každém úderu. Taky prsty hodně otékaly a vydržela jsem třeba jen patnáct minut, ale teď už je to dobré."

Ruka ale ještě zdaleka není zcela v pořádku. Kvitová to poznala třeba při oslavě vítězných míčů. K pokřiku "pojď!" je zvyklá zatnout ruku v pěst. Levou úplně nesevře. "Jednou jsem to udělala automaticky a zjistila, že to nejde. Říkám si: 'To je divný'. Když zatínám pěst pravou, nepřijde mi to tak přirozený, ale to je maličkost," řekla.

Zápas sledoval v hledišti i francouzský specialista Dominique Thomas a po utkání mu ruku ukázala. Musí a ještě dlouho bude pečlivě cvičit. "Říkal, že se ruka zase zlepšila. Konečky prstů ale pořád ještě stagnují a nejsou úplně ve stavu, v jakém by měly být. Na tom bych měla pracovat," řekla sedmadvacetiletá Kvitová.

Lóže Kvitové v hledišti se při jejím debutu zaplnila jako při finálových zápasech ve Wimbledonu. Přijeli rodiče, bratři, manažeři i zmíněný fyzioterapeut. Světová šestnáctka ale nechtěla duel přirovnat k finále grandslamu. "To je něco úplně jiného. Že jsem se vrátila, hrála a vyhrála, bude na úplně jiné koleji než finále grandslamu," řekla jasně.