Peschkeová vyléčila rameno a ve 40 letech se vrátila na kurty. Přestávala jsem věřit, přiznala

"Už je zase dobře," hlásila bývalá světová deblová jednička Peschkeová v Praze na Spartě, kam se přišla podívat na průběh turnaje WTA. "Po roce a něco jsem zase konečně zdravá. Pořád mě to baví, ještě si myslím, že tady chvilku něco odehraju. Nebo se o to pokusím," usmála se.

Vítězka čtyřhry ve Wimbledonu z roku 2011 hrála naposledy loni v únoru v Dubaji. Pak se po trojnásobné finalistce Turnaje mistryň jakoby slehla zem. "Měla jsem trhlinu ve šlaše v pravém rameně a nechtěla jsem si to nechat operovat," vysvětlila.

Z chirurgického zákroku měla obavy. "Protože u ramena není nikdy stoprocentní pravděpodobnost, že se to opravdu spraví," řekla. Proto zvolila biologickou léčbu a do postiženého místa si v Německu nechala aplikovat vlastní upravenou krevní plazmu. "Loni v červenci a bylo to úspěšné. Trhlina se zacelila a doktor mi dal zelenou, že to můžu zase zkoušet a postupně přidávat na intenzitě. A dopadlo to až tak, že už jsem docela zdravá a ve Stuttgartu jsem zahájila první turnaj," řekla tenistka.

Na okruh se vrátila úspěšně minulý týden. S Němkou Annou-Lenou Grönefeldovou vypadly až v semifinále. "Jo, to bylo slušný," pochvalovala si Peschkeová. Ve světovém žebříčku čtyřhry díky tomu vylétla z nuly na 311. místo. "To se mi líbí. Ne že bych byla spokojená s číslem 311, ale po jednom turnaji to je docela super."

Ve Stromovce z pověrčivosti zaklepala na dřevěnou lavici, že rameno je zase v pořádku. Dřív vítězku 27 deblových turnajů na okruhu WTA omezovalo především v servisu. "Nemohla jsem pořádně podávat, to byl největší problém," řekla. Přiznala, že se trošku i smiřovala s koncem kariéry. "Pomaličku ano," připustila Peschkeová.

Vím, že se už cílová rovinka blíží
Na začátku roku 2015 si dokonce sama říkala, že to možná bude její poslední sezona. "Ale než ten rok začal, tak už zase skončil. A takovým stylem jsem nechtěla skončit a říkala jsem, že jestli to ještě půjde, tak to zkusím. A jde to," řekla. Nestanovila si, jak dlouho ještě bude hrát. "Baví mě to a každý vyhraný zápas mi dodá sebevědomí. Nedala jsem si cíl, ale vím, že cílová rovinka už se blíží," uvedla.

Rok bez turnajů si užila. "Určitě jsem si mentálně odpočinula od cestování, od všeho, co se s tím spojuje," řekla. Mimo jiné stihla svatbu kamarádky, sedmdesátiny otce a dělala jiné sporty. "Jezdila jsem na kolečkových bruslích a na Floridě i na normálních bruslích, což mě hrozně baví. K tomu jsem jezdila na kole, chodila běhat se psem. Jo, hezký to bylo. Příjemný čas a trochu změna," řekla.

Na návrat na kurty a do tenisového dění se ale moc těšila. "Hrozně!" vyhrkla. "Teď už mě nikdo nemusel nutit, přece jen, když to člověk nemá a vypadne z toho, tak potom zase dostane slinu. Pořád mě to baví a užívám si to," řekla.

Na turnaje se může přihlašovat na základě takzvaného chráněného žebříčku a na dalších pěti menších akcích a dvou grandslamech využije 23. místo. V nejbližší době bude hrát s Barborou Strýcovou v Madridu, ale pro Řím a Roland Garros ještě spoluhráčku nemá. "V rozehrané sezoně jsou všechny rozebrané a není to snadné," řekla.

Ve čtyřiceti letech je nyní jednou z nejstarších tenistek na okruhu. "Což je docela sranda," řekla a hned dodala, že je na svůj věk docela i hrdá. "Jo jsem, protože vidím, že jsem v dobrém rozpoložení a kondici, že jsem s holkama schopna bojovat."