Clijstersová po wimbledonské derniéře vzpomínala na své začátky

Když Kim Clijstersová poprvé přijela na Wimbledon jako juniorka, popsala All England Club jako Disneyland. Pohádkově se ale s nejslavnějším grandslamem nerozloučila: včera ve čtvrtém kole uhrála proti Němce Angelique Kerberové pouhé dva gamy a svou wimbledonskou kariéru ukončila bolestnou porážkou 1-6 1-6. 

Jedna z nejpopulárnějším hráček na okruhu, která po US Open odejde podruhé do důchodu, se však rozhodně neutápěla v nostalgii nebo sebelítosti.

“Vůbec ne,“ řekla na tiskové konferenci. "Jen jsem měla pocit, že nemůžu udělat vůbec nic, abych dnes zápas vyhrála," přiznala.

Nyní jí zaplavují vzpomínky, když si vybaví, jak její otec vždycky seděl každý den na stejném sedadle, protože si myslel, že jí to přinese štěstí, ale deštivé anglické počasí pohádkový příběh zkazilo. “Byl tady tři nebo čtyři dny a nemyslím si, že mě viděl hrát aspoň minutu, protože tady pršelo tři dny vkuse.“

Clijstersová, která nikdy nedosáhla na wimbledonské finále, poprvé od tenisu odešla v roce 2007, kdy plánovala rodinu. V červenci se vzdala za basketbalistu Bryana Lynche a v únoru 2008 se jí narodila dcera Jada. O necelý rok později ale přišla o otce, který zemřel na rakovinu plic. Už se tak nedočkal velkolepého návratu své dcery, která se v létě 2009 na kurty po dvou letech vrátila a hned vyhrála US Open.

Nezapomenutelnou památkou na tehdejší vítězství bude pro Clijstersovou tehdy její 18měsíční dcera, které se moc líbilo být ve středu pozornosti poté, co její maminka vyhrála. Kim a basketbalista Brian Lynch hrdě představovali dceru, která si hrála s trofejí. 

Clijstersová, první matka, která vyhrála grandslam od dob Evonne Goolagongové-Cawleyové v roce 1980, nyní rozvíjí vzpomínky s Jadou, která by jí jako z oka vypadla.

“Na cestách jí vysvětluji více o tenisu, zvláště tady o Wimbledonu, o jeho historii. Dokonce jsem se přistihla i jak jí vyprávím detaily, které si pamatuji. když jsem byla dítě.“

"První zápasy na Wimbledonu jako juniorka jsem rozhodně hodnotila jako vzácné suvenýry. Když jsem tu hrála první rok, připadalo mi to jako Disneyland. Bylo to opravdu nádherné," vzpomíná devětadvacetiletá Belgičanka.

“To, že tu tenkrát hrála Steffi Grafová, bylo pro mě jako pro mladou nadějnou hráčku splněný sen. Hrát se Steffi na jejím posledním Wimbledonu bylo opravdu něco zvláštního.“