Krásné probuzení aneb Milníky Radka Štěpánka

Začátek
„Kurt číslo 7, na kterém byla i zeď, to je moje první vzpomínka z dětství v Karviné. Táta mi dal do ruky raketu a já tam pobíhal už jako nahaté batole. Od začátku mě to bavilo a radost z tenisu mě neopustila do dneška.“

Stěhování
„Rok před revolucí, to mi bylo deset, udělali rodiče životní rozhodnutí, za které jim nepřestanu být vděčný. Kvůli tenisu jsme se přestěhovali do Přerova, tehdejší tenisové bašty. Naši museli změnit zaměstnání, o šest let starší bratr přecházel na nový gympl. Nic z toho nebylo jednoduché.“

Prostějov
„V Přerově jsem strávil šest pěkných let a odehrál spoustu hodin se Slávou Dosedělem, ale odchod do Prostějova, ke kterému mě přemluvil táta, mi pomohl. Trénoval jsem tam s Jirkou Novákem a pod dohledem pana Kukala. A hrát s pátým hráčem světa, to je k nezaplacení!“

Petr Korda
„Na konci roku 2001 jsem se domluvil s Petrem na spolupráci a udělal díky tomu rozhodující krok do špičky. Vnesl do mé přípravy zkušenosti a disciplínu. Rok 2002 byl průlomový; devětkrát nebo desetkrát jsem se kvalifikoval na turnajích ATP Tour a na grandslamech a na žebříčku si polepšil z šesté stovky až na hranici první padesátky.“

První titul
„První turnajové vítězství je vždycky něco speciálního. Z Rotterdamu 2006 si pamatuju každý detail. Zápasy, hlášky i to, jak mi v prvním kole za stavu 5:0 vypadla kontaktní čočka; než jsem to zjistil, prohrál jsem šest gamů… Ve čtvrtfinále jsem porazil Djokoviče, v semifinále Davyděnka a ve finále Rochuse.“

Top 10
„Čtvrtfinále Wimbledonu 2006, které jsem s Björkmanem prohrál z mečbolu, mě poslalo do první desítky, v pondělí po turnaji jsem byl osmý. Uhrál jsem nejlepší výsledek na grandslamu a dostal se do Top 10. To už něco znamená, je to razítko na příslušnost k absolutní špičce.“

Zranění
„Ještě nevyhasla wimbledonská radost a byl jsem zpátky na zemi: vyhřezlá plotýnka a půl roku bez tenisu. Pravá ruka mi de facto odumřela, nebyl jsem soběstačný ani na toaletě… Věřil jsem, že se vydrápu zpátky, jen jsem měl obavy, aby se to nevrátilo a nečekala mě operace. S umělou plotýnkou bych se vracel těžko.“

Finále Davis Cupu
„Barcelona 2009, to byl fantastický zážitek, přál bych každému, aby něco takového zažil. Nakopla nás k tomu už záchrana proti Švýcarům o dva roky dřív, kde jsem přes trable s kolenem udolal Wawrinku. Při vzpomínce na atmosféru v hale mi pořád běhá mráz po zádech.“

Zase zranění...
„Zase jsem měl desítku na dosah, když přišla mononukleóza. V březnu 2010 jsem se před Davis Cupem v Belgii cítil jako píchlý balón; neměl jsem sílu, bolela mě hlava. Tušil jsem, že je to průšvih. Zase jsem pár týdnů nehrál a zase mě čekal boj o návrat. A zase mi pomohla víra, tak jako vždycky předtím.“

Svatba
„Když člověk řekne Ano, znamená to nejen velký cit a touhu, aby to bylo do konce života, ale taky to, že už nemá zodpovědnost jen sám za sebe. Jako symbol lásky máme s Nicole každý jednu hvězdu, tetování. A od července 2010 jsme manželé.“

Washington
„Moc důležité vítězství v době, kdy mě spousta lidí odepisovala. Jsem pyšnej, že jsem to loni v srpnu dokázal a vlilo mi to další chuť a energii. Byl to výsledek tvrdé práce; já loni vůbec nehrál špatně, ale teprve ve Washingtonu jsem dotáhl pár zápasů za sebou.“

Australian Open
„Je krásný probudit se jako vítěz grandslamu, i když je to »jen« v deblu. Je to můj první grandslamový titul, a to je zápis do historie. Mám o to větší radost, že jsem parťákovi pomohl ke kariérnímu grandslamu, věděl jsem, jak moc po něm Leander touží.“