Příběh africké průkopnice. Jabeurovou dělí ve Wimbledonu jediná výhra od nesmrtelnosti

I když je v Tunisku jasným sportem číslo jedna fotbal, tenis má na jeho sportovní mapě přední místo. Malek Jaziri to v minulé dekádě dotáhl do elitní padesátky, Selima Sfarová byla na přelomu tisíciletí na žebříčku číslo 75. Tenisu (i když jen rekreačně) se ostatně věnovala i maminka nynější světové šestky Samira. A malá Ons ji pozorovala, už v roce a půl běhala po kurtu a sbírala zatoulané míčky. "Zamilovala si je. A ve třech letech začala sama hrát," vzpomínají její rodiče, které všechny své čtyři děti vedli ke všestrannosti, zkoušeli i plavání či tanec, Jabeurová si ráda zahraje i fotbal.

Skills ✨#Wimbledon | @Ons_Jabeur pic.twitter.com/hthrLeZbwf — Wimbledon (@Wimbledon) June 30, 2023

Ze všech sourozenců je nejmladší, dotáhla to však nejdál. Navzdory tomu, že v zemi není moc veřejných kurtů (a ani jeden travnatý), většinou patří základním školám či hotelům. Mezi turisty trénovala i budoucí hvězda. I když světová média nerozebírají poměry její rodiny, podle všeho pochází z bohatšího zázemí. Ve 14 letech si tak mohla dovolit letět na turnaj do Francie, na nějž ji doprovázel její trenér.

Když jí maminka balila kufr, přemýšlela. "Řekli mi, že bude na tenis potřebovat jedno, dvě trička, protože nemá dobrý ranking. Čekali, že po dvou zápasech pojede zpátky domů." Jabeurová nakonec těch utkání odehrála 11 a turnaj vyhrála. A trička si tak po večerech mileráda prala v ruce...

Preview utkání Vondroušová - Jabeurová

Kouč v ní viděl velký talent, proto zasáhl, když svědomitá Ons nestíhala kvůli škole dostatečně trénovat. A doporučil jí univerzitu El Menzah v hlavním městě Tunisu, kam chodí špičkoví sportovci a institut se jim dokáže přizpůsobit. Bakalářku prý tenistka dodělávala vždycky během letu na turnaj či domů.

V roce 2011 na sebe ve svých 16 letech upozornila triumfem na juniorce na Roland Garros. Tenhle moment znamenal nejen zlom v její kariéře, ale zároveň zajistil tenisu v Tunisku daleko větší popularitu. "Byla to exploze. A my jsme začali věřit tomu, že i hráč od nás může být ve světové špičce," líčí Nabil Mlika, první kouč Jabeurové.

Trenér za 50 tisíc korun

Stalo se. Ons se přestěhovala do Belgie, trénovala v akademii bývalé světové jedničky Justine Heninové. Trenér tam stál přibližně 50 tisíc korun na týden, sponzorů ještě nebylo tolik, hodně musela pomoct rodina. Teprve když v roce 2017 pronikla do elitní světové stovky, uzavřelo s Jabeurovou tuniské ministerstvo mládeže a sportu motivační kontrakt o podpoře. Čím lepší bude, tím víc peněz dostane. "Takovou smlouvu nabízíme jen těm velkým šampionům," přiblížil Mohammed Ali Ben Hassine, šéf reprezentačního programu úseku elitních sportů ministerstva.

Během prvního roku úmluvy dostala Jabeurová příspěvek zhruba 700 000 korun, když se následně v žebříčku propadla, už to byla jen polovina. Ta v té době podle jejích slov pokrývala jen desetinu jejích celkových nákladů. Naštěstí pro ni v říjnu 2018 přišel turnaj v Moskvě, kde se z kvalifikace probila až do finále, svého prvního na okruhu WTA, v němž podlehla Darje Kasatkinové.

Rusce finálovou prohru oplatila o tři roky později a na trávě v Birminghamu slavila svůj premiérový turnajový vavřín (nyní má čtyři), vedle toho ukázala své dispozice pro tenhle specifický povrch. Ve Wimbledonu loni došla do svého prvního grandslamového finále, ve třech setech ovšem nestačila na Kazachstánku Jelenu Rybakinovovou. "Jsem ve srovnání s loňskem úplně jiná hráčka,. Doufám, že se zapíšu do historie. Nejen Tuniska, ale celé Afriky," přála si nyní, den před duelem s Markétou Vondroušovou.

Její loňská pouť turnajem se stala námětem pro další díl dokusérie televizní platformy Netflix. "Mám jeden velký sen," vyprávěla v ní. "Vlastně už od šesti let. A tím snem je vyhrát Wimbledon. Právě kvůli tomu jsem začala hrát tenis."

Teď jí ke splnění životního poslání chybí jediná výhra...