Ledová královna? Karolína Plíšková se své přezdívce zasmála. V zápasech je dle svých slov nervózní jako všechny ostatní tenistky

Sem tam raketu rozmlátí, nesouhlasí s výrokem umpirového rozhodčího, ale jinak je Karolína Plíšková spíše klidná. Jenže jen navenek, jak přiznala v rozhovoru s bývalou slovenskou tenistkou Danielou Hantuchovou pro oficiální stránky grandslamového French Open.

"Samozřejmě jsem nervózní, vystrašená a hodně často naštvaná. Je to zvláštní, protože tak v 10 či 12 letech jsem rozmlátila strašně moc raket. Rodiče se mi tehdy snažili vysvětlit, že jsou rakety docela drahé, tak ať je nerozbíjím. Já jsem jim odpověděla, že to beru na vědomí, ale že až si je budu kupovat sama, tak si je můžu zničit třeba všechny."

Zklidňovat se dle svých slov začala už v juniorech. "Přestala jsem s rozbíjením raket v juniorech. Když jsem přešla na ženské turnaje, chtěla jsem si zachovat klid. Není to ale tak, že bych nechtěla cítit emoce, mám jich v sobě hodně. Když mě lidé vidí v televizi, tak si říkají, že jsem úplně bez emocí, říkají mi ledová královna. Pak mě někteří z nich potkají mimo kurty a já se pořád směju, vyprávím vtipy... jsou v šoku. Říkají, že není možné, abych byla ta samá osoba."

Proč si bývalá světová jednička raději vybrala, že na kurtu bude působit klidným dojmem a nenechá emoce vyjít na povrch? "Skrývat emoce mi pomáhá nepanikařit, zůstat klidnou. Nemám prostě takovou povahu, abych se na kurtu projevovala, třeba vtipkovala. Úplně bych ztratila koncentraci a moje hra by se rozpadla. Proto jsem během zápasů taková, jaká jsem."

Plíšková je kromě své hry chválená právě za psychickou odolnost, během zápasů 28letou rodačku z Loun jen tak něco nerozhodí. Světovou jedničkou nebyla náhodou, už jí chybí jen ten kýžený grandslamový titul. Silnou psychickou odolnost využila i během momentální koronavirové pauzy, kterou zvládá celkem bez problémů.

"Nejdříve to bylo fajn, byla jsem šťastná, že jsem doma, trávím čas s rodinou, na což normálně není čas, a mohla jsem dělat věci běžného smrtelníka, třeba si srovnat šatník, na to prostě během sezony čas není. Po nějaké době jsem se ale začala trochu nudit, tak jsem se snažila každý den cvičit nebo si jít na hodinu či dvě zahrát tenis. Dělám i jiné sporty, abych se z toho stereotypu nezbláznila."

Na mezinárodní turnaje se česká jednička vydá nejdříve v srpnu, přičemž se nehraje už od března. "Pauza je už na můj vkus docela dlouhá, ale všichni to asi máme stejně, je to těžká situace. Ale dají se na ní najít i pozitiva. Vídám se často s rodiči i přáteli, chci pauzu maximálně využít. Turnaje mi samozřejmě chybí, dokonce i cestování mi chybí. Snad se brzy vše vrátí do normálu."

Plíškové chybí i tradiční antukové jaro, které teď mělo vrcholit na French Open, přestože antuka není zrovna oblíbeným povrchem vítězky 16 turnajů WTA. "Vždycky se těším na každý turnaj. Rok je docela dlouhý, takže vám jednotlivé turnaje začnou v průběhu sezony chybět. Třeba na Řím mám krásné vzpomínky," zmínila svůj loňský triumf v italské metropoli. "Vlastně miluju i Madrid, takže mi chybí celé antukové jaro, přestože to není má nejlepší část sezony."

Hezké vzpomínky má i na pařížské French Open. "Myslím si, že se mi tam docela daří. Před třemi roky jsem se dostala až do semifinále. Miluju French Open i samotné město. Mimo tenis se tam dá dělat spousta věcí a francouzské publikum je úžasné. Hrála jsem na obou největších kurtech a ráda na to vzpomínám. Hodně mi to chybí, ale co naděláme."