Mandlíková oslaví padesátiny. Teď vedu jiný život, říká matka dvojčat

Členka tenisové Síně slávy zvítězila v letech 1980 a 1987 na Australian Open, v roce 1981 ovládla French Open a o čtyři roky později i US Open. Ve Wimbledonu byla dvakrát ve finále, ale o kýžený primát ji připravily její největší konkurentky Evertová s Navrátilovou. Celkem má na kontě 27 titulů na okruhu WTA ve dvouhře a dalších 19 ve čtyřhře.

"Ty dvě minuty se nedají za nic vyměnit. Hned po dětech je to ten nejkrásnější pocit," vzpomněla někdejší světová trojka na svoje grandslamové triumfy. "Občas mi připadá, jako by to byl dřív úplně jiný život. Co mám děti, tak je to úplně o něčem jiném a někdy si říkám, že jsem tenisovou kariéru ani neměla," dodala Mandlíková, jejíž hlavní náplní života jsou v posledních letech dvojčata Elisabeth Hana a Marek Vilém.

Ta se narodila před 11 lety a jejich otce zná jen Mandlíková. "Jeho jméno nikdy neprozradím, slíbili jsme si to. Zůstaneme přáteli, i když své děti nikdy neuvidí," objasnila netradiční model bývalá tenistka, jež se podobně jako Navrátilová netají svou menšinovou sexuální orientací.

Za slávou vyrazila z garáže
Dcera bývalého sprinterského reprezentanta Viléma Mandlíka začínala s tenisem jako osmiletá pod vedením svého otce. Přes pinkání v obýváku či garáži se vypracovala v nadějnou hráčku a v roce 1978 byla vyhlášena juniorskou mistryní světa. To už měla na kontě dva tituly z okruhu WTA, o dva roky později po vítězství na Australian Open slavila svůj premiérový grandslamový triumf.

V Austrálii vybojovala v roce 1987 i svůj poslední titul na turnajích "velké čtyřky", nedlouho poté získala díky svatbě s místním restauratérem českého původu i australské občanství. Profesionální kariéru ukončila kvůli únavě, sérii zranění a nedostatku motivace již v 28 letech, poté se vrhla na trénování.

Svou svěřenkyni Janu Novotnou dovedla k vítězství ve Wimbledonu i na Turnaji mistrů, po devítileté spolupráci se však jejich cesty rozešly. V polovině 90. let byla nehrající kapitánkou českého fedcupového týmu, v němž jako hráčka třikrát zvedla nad hlavu vítěznou trofej, avšak v roce 1998 z funkce nečekaně odstoupila.

Tenisu, jímž si jen na odměnách vydělala přes sto milionů korun, se v posledních letech aktivně příliš nevěnuje, na svou kariéru vzpomíná v dobrém. "Nevyměnila bych to za nic. Zkušenosti, které jsem získala, jsou nezaplatitelné a poznala jsem zajímavé lidi," řekla během jedné z cest do rodné země Mandlíková, jež se před pár lety stala tváří tenisové Sparty.