Další krutý Murrayho pokus o návrat. Postaršího umělce sešrotovala esa

Bylo jich 36 a k tomu dalších 80 vítězných úderů, často v kombinaci tvrdých forhendových granátů a následné smeče na síti. Tahle hra prostě tentokrát byla nad limity urputného bojovníka, který se znovu a znovu snaží vracet na scénu.

Andy Murray si dal letos v přípravě na travnatou sezonu záležet. Nepohrdl účastí na challengeru v Surbitonu, kde došel do semifinále, poté si ve Stuttgartu zahrál finále. Těsná třísetová prohra s loňským finalistou Wimbledonu Berretinim napovídala, že by se v All England Clubu mohly dít věci...

Jenže... Pistolník John Isner neměl slitování. Prostě se trefoval, byl všude. Američan po zápase zachoval tvář a skromnou řečí svého rivala nepotupil. "Není žádným tajemstvím, že nejsem lepší tenista než Andy. Jen jsem dnes byl možná o něco lepší," připustil s velkou duší. "Bylo to jedno z největších vítězství mé kariéry," dodal. Možná ale zapomněl, že tenisové publikum si ho stejně navěky bude spojovat spíše s nejdelším zápasem historie Wimbledonu, který svedl v roce 2010 s Nicolasem Mahutem.

Ano, Murray doposud vyhrál všech devět vzájemných zápasů, při pohledu na kurt však bylo vlastně s podivem, proč jej bookmakeři pasovali na jasného favorita duelu. Ve středu večer po ztrátě na začátku zápasu měl snad jen dvě šance otočit zápas na svou stranu. Když ale přišla možnost brejku, vytáhl Isner nejdříve pohotový volej, ve druhém případě pak servis s hodnotou 205 km/h. Promiň, Andy.

"Myslím, že většina hráčů na turné by vám řekla, že takový zápas se vyhrává  nebo prohrává v pár klíčových výměnách. A tam jsem prostě nebyl dost dobrý," připustil Murray. Na jeho obranu je potřeba říci, že Isnerův servis toho večera fungoval téměř dokonale. Do prvního podání se americký dlouhán trefil v 73% případů s úspěšností 84 procent.

Murrayho nadějí bylo, že Isner je také veterán a v prvním kole musel absolvovat pětisetovou bitvu s Enzem Couacaudem. "No tak Andy, vždyť je starší než ty," přiletěla z tribun v jednu chvíli možná dost nepříjemná poznámka. Ano, Isnerovi je už 37 let, Murray točí 35. rok svého života.

Bohužel, a ač to bude britské publikum bolet, Murray má ve svém věku už dost opotřebovanou tělesnou schránku. Jak trefně poznamenal list Guardian: "K vidění byl portrét umělce, staršího muže. Jistě je stále velmi talentovaný, ale už pomalejší v reakcích a hře o milimetry a mikrosekundy, které na velké scéně znamenají zásadní rozdíl."

Návrat Murrayho do jeho bývalého království nevyšel a britské publikum jen musí doufat, že to nebyl jeho poslední den ve slavné tenisové aréně. "Pokud na tom budu fyzicky dobře, budu pokračovat," chtěl vyvrátit Murray blížící se konec. Jenže jeho dodatek, který přišel vzápětí, už naznačoval jisté pochybnosti. "Ano, s problémy, které jsem měl se svým tělem v posledních několika letech, je dost těžké dělat nějaké dlouhodobé předpovědi..."

Murrayho triumfy na londýnské trávě z let 2013 a 2016 zůstávají vzpomínkou. Tak možná zase za rok, Andy.