Rozhodčí hlásí jenom francouzsky, klidně se můžete klouzat. České tenisové osobnosti probírají French Open - 2. díl

JAROSLAV NAVRÁTIL
French Open má ze všech grandslamů nejpomalejší povrch a antuka je zažitá všem Evropanům. Tady mají výhodu, protože oproti Američanům nebo Australanům na ní vlastně vyrůstají. Francouzi se snaží, je to krásný turnaj, na kterém je hrozně příjemné prostředí, dřív měli dva centry a teď už mají dokonce tři.

Je to pár let zpátky, co v Paříži odehráli památný pětisetový zápas Rafael Nadal s Novakem Djokovičem, takový tenis už mockrát v životě neuvidíme. Vidět tyhle borce u konce jejich kariér, to je fantazie. A moc jsem si kdysi užil i pětisetovou bitvu Ivana Lendla s Michaelem Changem. Vzpomínek je mnoho. U sebe si vzpomínám na rok 1986, tehdy jsem postoupil z prvního kola a utkal se s Milošem Mečířem, což byl tehdy sedmý hráč světa. Porazil mě 3-1 na sety, zápas byl celkem vyrovnaný, ale od začátku jsem věděl, že na antuce proti němu nemám moc šanci.

Jinak v tomto roce na vítězství věřím Nadalovi, ale velkým favoritem je Carlos Alcaraz. Jeho výsledky a posun v tomto roce nahání všem favoritům strach. Myslím, že ani Djokovič ani Nadal si ho nebudou přát ve svém pavouku. Z českého pohledu se na první grandslam mezi dospělými na antuce chystá Jiří Lehečka, takže pro něj to spíš budou zkušenosti. Jiří Veselý hrál sice v Dubaji fantasticky, ale pak měl problémy se zdravím, takže těžko tipovat, co od něj čekat. U žen bych určitě favorizoval Markétu Vondroušovou (pozn.: Vondroušová se odhlásila), ale ta je po operaci zápěstí. Přál bych Karolíně Plíškové, která by se po zranění mohla dostat do formy.

HELENA SUKOVÁ
To, co je na celém turnaji nejspecifičtější, je samozřejmě povrch. Antuka totiž neumožňuje ukončovat míče tak svižně, jako ostatní povrchy, které jsou rychlejší. Nikdy mi neuniklo také to, že změny skóre hlásí rozhodčí jenom francouzsky. Poslední roky se celé French Open dost vylepšuje, pamatuji si doby, kdy jsme se my hráči museli prodírat davy diváků. Teď už se prochází krásně tunely a chodbami od šaten až ke dvorci.

Ze svých zápasů nejraději vzpomínám na rok 1986, ve čtvrtfinále jsem vyřadila Mary Joe Fernandézovou a až v semifinále jsem ve třech setech prohrála s Martinou Navrátilovou. Trochu jí tehdy pomohl déšť, který zápas přerušil. A hodně jsem si užila také vítězství v mixu s bratrem Cyrilem o pět let později.

Jak to bude výsledkově vypadat letos je těžké tipovat, nechci se mýlit. Líbilo by se mi, kdyby vyhrála některá z Češek, ale holky jsou většinou buď zraněné, nebo se po zranění ještě nedostaly do formy. Uvidíme, jestli se některé z nich podaří probojovat do závěrečných kol.

LUCIE ŠAFÁŘOVÁ
French Open se hraje na antuce, na kterou je potřeba změnit styl hry. Je totiž pomalá a klidně se na ní můžete klouzat. Všechny grandslamy mají své kouzlo, ale Paříž je prostě obzvlášť krásná. A Roland Garros je srdeční záležitost, protože jsem tam zažila ty nejkrásnější tenisové úspěchy. Například finále v singlu proti Sereně Williamsové v roce 2015. Neměla jsem lehký los, přesto se mi podařilo přejít přes Marii Šarapovovou, Anu Ivanovičovou nebo Garbiñe Muguruzaovou, až to třísetové finále nevyšlo. Ale zase jsme den na to s Bethanie Mattek-Sandsovou vyhrály finále čtyřhry. Až to situace dovolí, určitě se tam ráda zajedu jako divačka podívat a zafandit třeba novým českým nadějím.

Co se letošních vítězů týče, nevidím jasného favorita, Nadal není v top formě, ale zase umí překvapit. Přece jen je to jeho turnaj. Ale věk nezastavíte, myslím, že už tam jsou mladší hráči, kteří na tom jsou lépe. Novak Djokovič vyhrál v Římě a daří se mu, černým koněm je určitě Alcaraz. U žen je to těžké, Naomi Ósakaovou bych tipla spíš na vítězství ve Wimbledonu, takže kdybych musela, ukážu na Igu Šwiatekovou. Její šňůra výher je obdivuhodná.

Barbora Krejčíková měla dlouhou pauzu kvůli zranění, návraty jsou těžké a já vlastně nevím, jestli vůbec hrát bude. Karolína Plíšková bojuje po zlomené ruce s návratem, navíc bych ji spíš favorizovala na travnatou sezonu. Stejně jako Petru Kvitovou. Už aby to začalo, těším se, že budu mít při kojení co sledovat. A že se tenis po tom covidovém šílenství vrátil do normálu a hraje se před diváky a s atmosférou.