Borgové, Kordové či Dammové. Úspěšných tenisových synů ve stopách otců přibývá

Ano, mluvíme o mužích. Když pátral list New York Times před lety po spojení úspěšné tenisové matky a dcery, žádná z nich za dlouhá léta nefigurovala v elitní stovce. Snad jedinou výjimkou je případ Dorothy Cheneyové, která v roce 1938 vyhrála Australian Open a navázala tak na tři triumfy své maminky May Suttonové (US Open 1904, Wimbledon 1905 a 1907). Řeč je o slavné tenisové rodině, úspěšný na grandslamech byl i otec Dorothy Tom Bundy, i když jen ve čtyřhře. V českém prostředí jsme pyšní na Věru a Helenu Sukové, jenž si ve dvouhře shodně zahrály finále grandslamu (Věra 1962 Wimbledon, Helena 1984, 1989 Australian Open a 1989, 1993 US Open). Ale to jsme o několik dekád zpět…

Podle Mezinárodní tenisové federace se do první stovky v otevřené éře, která se datuje od roku 1968, dostalo pouze šest párů otce a syna: Fred a Sandon Stolleové, Phil a Taylor Dentovi, Leif a Joachim Johanssonovi a Christophe a Edouard Rogerovi-Vasselinové a jako poslední Petr a Sebastian Kordové či Christian a Casper Ruudové. O tom, že se blýská na lepší časy, svědčí to, že hned trojice potomků je úspěšná v aktuálním dění. Možná by brzy mohli časem přibýt další. Je tu totiž ještě jedna nadějná česko-americká dvojice, která má potenciál:

Martin Damm - Martin Damm jr. (Česko - USA)
Otec 42. (1997), syn 569. (2022) = součet 601
Martin Damm o víkendu triumfoval na turnaji Futures v Santo Domingu a připsal si první vítězství na “pětadvacítce”. V osmnácti letech se syn někdejšího českého daviscupového reprezentanta prokousal na 569. místo žebříčku ATP a ve své věkové kategorii je světovou šestkou. Jde o jeden z prvních kroků, jak se dostat mezi elitu. Jeho táta byl úspěšný hlavně ve čtyřhře, pyšní se titulem v deblu na US Open 2006, ale nutno připomenout, že i v singlu hrál dost dobře, o čemž svědčí 42. místo žebříčku z roku 1997.

Pojďme ale popořadě v rankingu známých dvojic otec - syn:

Petr Korda - Sebastian Korda (Česko - USA)
Otec 2. (1998), Syn 30. (rok 2022) = součet 32
Poslední český grandslamový vítěz již dlouhá léta žije v USA a z domovského Bradentonu pyšně sleduje počínání svých dětí. Petr Korda ve své době dokázal vyhrát 10 turnajů na profi okruhu a v roce 1998 triumfoval i na Australian Open. Kordovu kariéru nakonec zastavil dopingový nález ve Wimbledonu 1998, a i když se rodák z Prahy úspěšně odvolal, k profi tenisu už se už nevrátil.

Syn Sebastian na sebe poprvé výrazně upozornil při vítězství na juniorce Australian Open 2018 a úspěšně zvládá i přechod mezi dospělé. Letos poprvé se dostal do Top 30 a navzdory svému mládí (21 let) dokázal postoupit i mezi posledních 16 hráčů Wimbledonu 2021. Vzhledem k talentu to nemusí být Sebastianovo poslední slovo.

Pro úplnost je potřeba zmínit, že úspěšnou tenistkou byla i Sebastianova maminka Regina (za svobodna Rajchrtová), které v roce 1991 patřilo 26. místo světového žebříčku. Sestry hrají golf, starší Jessica vyhrála šest turnajů ženské LGPA, mladší Nelly dokonce osm a pyšní se i zlatou olympijskou medailí z Tokia.

Christian Ruud - Casper Ruud (Norsko)
Otec 39. (rok 1997), syn 5 (rok 2022) = součet 44
Měřeno rankingem, jedná se po Kordových o druhou nejúspěšnější dvojici otec a syn. Christian Ruud byl v devadesátých letech jasnou norskou jedničkou a i když se mu nepoštěstilo vyhrát turnaj na okruhu ATP, dokázal konzistentními výkony vystoupat až na 39. místo rankingu. Ani s výdělkem to nebylo zlé a na konto mu přistálo díky prize money 1,4 milionu dolarů.

Syn Casper se narodil ještě v době, kdy táta létal po turnajích, ale možná i kvůli malému synkovi oznámil konec kariéry už ve svých 29 letech. Dlouhá léta byl Christian nejvýše postaveným norským tenistou na okruhu, než ho v únoru roku 2020 překonal jeho vlastní syn.

Casper si letos na French Open zahrál své první grandslamové finále, kde potkal svého idola Rafu Nadala. Všechny své tituly na okruhu ATP získal na antuce a ve svých 23 letech zatím naplňuje naděje úspěšné NextGenerace. Aktuálně je světovou pětkou, což je také jeho osobní maximum.

Christophe a Édouard Rogerovi-Vasselinové (Francie)
Otec 29. (rok 1983), syn 35. (rok 2014) = součet 64
Oba uvádí výšku 188 centimetrů a oba strávili na okruhu ATP dlouhá léta bez vyhraného turnaje. Táta hrál okázalým jednoručným bekhendem, syn preferuje obouručný. Přesto se dostali na dohled 30. místa rankingu. "Je docela těžké dostat se do top 100, když víte, že váš otec byl jedním z nejlepších hráčů světa. Upřímně, pokud můj syn bude hrát tenis, nebudu ho nutit, aby ho hrál profesionálně. Musíte toho hodně obětovat," vypráví syn semifinalisty French Open z roku 1983.

Otec Christophe ale oponoval. "Život je někdy těžší než být na tenisovém turné. Nedělal žádnou jinou práci, takže to neví," usmál se Christophe Roger-Vasselin, který pamatoval podnikání svého otce, jenž ve Francii vytvořil úspěšnou restaurační stravenkovou síť Cheque.

Syn Édouard určitě vděčí i za to, do jaké doby se narodil. Jeho táta vydělal na prize money necelých 9 tisíc dolarů, on sám naopak v přepychovém světě dnešního profi tenisu 6,5 milionu. A tak ho ani nemrzí onen chybějící turnajový primát. "Pokud ve fotbale patříte mezi 100 nejlepších na světě, jste superstar hrající za Real Madrid," glosuje svou kariéru dnes už 38letý veterán Édouard Roger-Vasselin.

Anders Gómez - Emilio Gómez (Ekvádor) 
Otec 4. (1990), syn 130. (2022) = součet 134
Ekvádorský dlouhán Anders Gómez bavil publikum v osmdesátých letech a jako výjimečný deblista si liboval hlavně na antuce. Právě na ní vyhrál 23 ze svých 33 turnajových titulů a na sklonku kariéry se dočkal i výjimečného vítězství v Paříži. Grandslamové Roland Garros 1990 ovládl rodák z ekvádorského Guayaquilu v bitvě s Andre Agassim. Byl to jeho předposlední triumf kariéry.

O rok později se mu narodil syn Emilio, který se sice vydal v otcových stopách, ale ač nejvýše vyšplhal na 130. místo žebříčku, tak ve svých 30 letech stále čeká na výraznější triumf. Daleko úspěšnější byl Gómezův synovec Nicolás Lapentti, který svého času byl světovou šestkou a v roce 1999 si zahrál semifinále Australian Open.

Alexander Zverev - Alex Zverev (Rusko - Německo)
Otec 175. (1985), syn 2. (2022) = součet 177
Alexander Zverev - Mischa Zverev (Rusko - Německo)
Otec 175 (1985), syn 25. (2017) = součet 200
Alex Zverev je nová tenisová superstar a určitě tátovi dělá radost. Je potřeba říci, že i když je pojem Zverev významné tenisové jméno, Alexander starší na profi okruhu příliš úspěšný nebyl. Jeho maximem bylo 175. místo žebříčku. Aby byla informace kompletní, tak se tenisem živila i maminka Irina, ale i v jejím případě to skončilo ve čtvrté stovce rankingu WTA (380. místo).

Saša Zverev starší se tak může pyšnit hlavně triumfy na Univerziádě 1984 a Hrách dobré vůle 1986. Tehdy ještě reprezentoval Sovětský svaz, ale ještě než padla železná opona, sebral svou ženu Irinu a čtyřletého synka Mischu a emigroval s nimi do Hamburku.

Saša junior se už narodil v Německu a nakonec výsledky předčil tátu i bráchu. Vyhrál tokijskou olympiádu a ve svých 25 letech je jedním z nástupců velké trojky. Grandslam mu zatím souzený nebyl, ale po účasti ve finále US Open 2020 je jen možná otázkou času, kdy se mu podaří triumfovat. Mischa byl na žebříčku nejvýše pětadvacátý a zahrál si i čtvrtfinále Australian Open 2017.

Miloslav Mečíř - Miloslav Mečíř jr. (Slovensko)
Otec 4. (1998), syn 206. (2013) = součet 210
Kliďas s výjimečným bekhendem a také olympijský vítěz ze slovenské Bojnice udělal mnoho radosti fanouškům v tehdejším Československu. Talentovaný pravák sice nedosáhl na grandslamový titul, dvakrát ve finále narazil na zeď jménem Ivan Lendl (US Open 1986, Australian Open 1989), přesto dokázal vystoupat až na 4. příčku rankingu.

O tom, že je těžké vyrovnat se otci, se přesvědčil syn Miloslav v dobách, kdy v kvalifikacích ťukal na brány grandslamových turnajů. Do hlavní soutěže se ale nakonec dostal jedinkrát (French Open 2014) a hned v prvním kole prohrál. Sice získal šest titulů na okruhu ITF, nikdy ale nevkročil do společnosti TOP 200 hráčů světa, nejvýše byl na 206. místě v roce 2013.

Miloslav junior nakonec potvrdil, že tenis mohl hrát jen díky vydělaným penězům svého otce, jinak by se na profi okruh ani nepodíval. Sám ale taky něco utržil, statistiky mu přisuzují 228 tisíc dolarů na prize money. Táta o generaci dříve vydělal více než desetinásobek (2,6 milionu dolarů).

Björn Borg - Leo Borg (Švédsko)
Otec 1. (1977), syn 841. (2022) = součet 842
Švédskou tenisovou legendu netřeba představovat. Jedenáct grandslamových titulů, post světové jedničky i rivalitu s Johnem McEnroem zná každý tenisový fanda. Jenže na okruh ATP se vydal dobývat i Björnův potomek.

Hodně se toho napsalo, když Leo dorazil poprvé na grandslamové Roland Garros. Sice to byla jen soutěži juniorů, ale jeho postup do 3. kola sledovaly plné ochozy. Je zřejmé, že Leo svého otce nenapodobí, i když se snaží sebevíc. Díky výbornému roku 2021 se posunul jako junior do tisícovky žebříčku, ale další kroky budou obtížné. Aktuálně mu patří 841. místo rankingu a ve své věkové kategorii je až čtyřiapadesátý na světě.

A ještě jedna sledovaná dvojice, i když u ní je potřeba počkat si více než dekádu, zda se naplní předání tenisového DNA a geniality.

Novak Djokovič - Stefan Djokovič (Srbsko)
Novak Djokovič je jistě pyšný na svého syna a radost mu udělala i souhra okolností, když sedmiletý Stefan vyhrál svůj první turnaj. Stalo se to zrovna v den, kdy triumfoval i on sám na turnaji v Římě. Však se také na vítězné tiskovce podělil o své pocity.

"Dneska slunce svítí dvakrát, můj synek dnes vyhrál turnaj," vyznal se. "Bylo hezké, vidět ho hrát. Byl to první oficiální turnaj, i když to byla malá klubová akce. Ale první vyhraný turnaj vám vždy zůstane v paměti. Opravdu jsem chtěl, aby si to na kurtu užil," vyprávěl Novak. Přitom dodal, že se vztahem ke svému sportu to nechává vyloženě na svém potomkovi. "Nenutím ho hrát tenis. Nikdy jsem to nedělal. Ani jeden den jsem mu neřekl, že to musí dělat," připomněl Djokovič, který je také otcem čtyřleté Tary.