Enormní talent, předčasný konec a pak návrat. Které tenisové hvězdy zvolily podobnou cestu?

  • Byla to rána, když v březnu Ashleigh Bartyová oznámila světu, že končí s tenisem. Navíc jako aktuální světová jednička i šampionka z Australian Open - a v pouhých 25 letech. „Ashleigh je hodně mladá, když se za pár let rozmyslí, že se bude chtít vrátit, proč ne?“ řekla nedávno pro TenisPortal.cz Lucie Šafářová. A nebyla by první. Kdo z tenistek a tenistů se také rozhodl brzy skončit a v budoucnu se k tenisu vrátil? Tady je několik vybraných jedinců.
    5. 5., 10:15 | Téma |  0 komentářů
    Martina HingisováMartina Hingisová 
     

BJÖRN BORG

Jedenáctkrát kraloval na některém z grandslamů, šestkrát v řadě byl ve finále Wimbledonu a získal celkem 55 triumfů na turnajích ATP. Bývalý švédský tenista Björn Borg patří bezesporu mezi tenisové legendy. Mnoho z jeho rekordů překonal až fantastický muž jménem Roger Federer.

Borg se stal tváří tenisu, i díky němu nabral na popularitě a získával si víc a víc fanoušků. V roce 1979 se Švéd stal vůbec prvním hráčem, který během jedné sezony na prize money získal přes milion amerických dolarů.

V roce 1982 Borg odehrál jediný turnaj a v lednu 1983 oznámil konec kariéry. Tehdy bylo rodákovi ze Stockholmu 26 let. Šokovaný byl celý tenisový svět, Borga se pokusil přemluvit například další velikán John McEnroe, muž, který ho dvakrát porazil ve finále US Open, ale neúspěšně.

Návrat přišel až v roce 1991, ale mezi povedené se nezařadil. Prvním, kdo se mu postavil, byl Španěl Jordi Arrese, jenže Borg naskočil do akce bez pořádného tréninku a bez odehrání jediného exhibičního utkání a ve dvou setech padl. A ano, později to nebylo lepší, v následujících dvou letech nejen, že nevyhrál ani jeden z devíti zápasů, ale nevyhrál ani jediný set.

Sety v budoucnu začal vyhrávat, zápasy ale nikoliv. Poslední utkání odehrál na moskevském Kremlin Cupu v roce 1993, kde padl s druhým nasazeným Alexandrem Volkovem 6-4 3-6 6-7.


JENNIFER CAPRIATIOVÁ

Co mnohé tenistky nedokážou během celé kariéry, zvládla newyorská rodačka ještě předtím, než by v České republice mohla vlastnit občanský průkaz. Capriatiová byla gigantickým talentem, a díky tomu vtrhla mezi profesionálky těsně před svými čtrnáctými narozeninami. Během premiéry na French Open došla do semifinále a ve svých 14 letech a 235 dnech se stala vůbec nejmladší tenistkou historie, která nakoukla do světové TOP 10.

A to stihla vyhrát i olympijský turnaj v Barceloně v roce 1992, kde ve finále zdolala Steffi Grafovou.

Zároveň i dál procházela pubertou, která pro ni byla o to těžší, že ji sledoval celý sportovní svět. V roce 1993, to bylo Capriatiové 17 let, se rozhodla dát si od tenisu pauzu. Během čtrnácti měsíců ale rozhodně neupadla v zapomnění, kvůli krádeži v obchodě a držení marihuany měla totiž nepříjemné oplétačky s policií. Navíc přiznala, že kvůli vyhoření dokonce uvažovala o sebevraždě.

Po návratu od začátku ukazovala potenciál, který v ní dřímal. Láska k tenisu z ní rozhodně nevymizela, stejně jako její silový způsob hry. V roce 1999 vyhrála ve Štrasburku první turnaj po šesti letech, a to byl jen start. V roce 2001 ovládla Australian Open i French Open a získala tak první ze tří grandslamů kariéry (tím posledním byla výhra na Australian Open o rok později).

V říjnu se navíc dočkala ocenění největšího, stala se světovou jedničkou. S hraním skončila v roce 2004 a o osm let později byla uvedena do Tenisové síně slávy.

Novinové titulky přesto občas dál plnila, i když spíše negativním způsobem. V roce 2010 se předávkovala drogami a musela podstoupit léčení, v roce 2013 zase údajně napadla svého expřítele, i když tato obvinění byla později stažena.

I tak je dál považována ze jednu z nejlepších hráček historie.


KIM CLIJSTERSOVÁ

Kdyby Belgičanka Clijstersová hrála v NHL, určitě by obdržela trofej Billa Mastertona, která se každoročně uděluje za oddanost hokeji. Její kariéra totiž nenabízí jeden návrat, nabízí jich víc. Tenis hrála od pěti let, to její otec - sám bývalý hráč - za domem nechal postavit antukový kurt, na kterém se Kim odrazila k výšinám.

Clijstersová zářila už mezi juniorkami a vyslala do tenisového světa signál, že mu roste nová hvězdička. V lednu 1999 byla v žebříčku WTA na 420. pozici, kalendářní rok ale zakončila o fantastických 373 pozic výše. A byla vyhlášena objevem roku.

V příštích letech byla hrozbou pro všechny soupeřky a nezničitelná byla hlavně v roce 2003. Její rekord tehdy činil 90 výher a pouhých 12 porážek. V srpnu se stala světovou jedničkou jak v singlu, tak ve čtyřhře. Jenže nabitý kalendář si začal vybírat svou daň.

Belgičanka byla stále dominantní, ale kvůli zraněním hrála míň a míň zápasů. V srpnu 2005 oznámila, že za dva roky s tenisem skončí, ale tělo jí vystavilo stopku ještě o několik měsíců dříve.

Na kurty se vrátila v roce 2009 už jako matka. Do Cincinnati Open, svého prvního turnaje, naskočila na divokou kartu a smetla hned tři soupeřky z TOP 20. Ze stejné pozice se objevila na US Open, vyřídila sestry Williamsovy, ve finále přehrála 7-5 6-3 Caroline Wozniackou a pohádka byla dokonána.

Kariéru ukončila v roce 2012, ale to stále nebylo všechno. V roce 2020, ve chvíli, kdy Clijstersové bylo šestatřicet let, znovu začala vítězit láska k tenisu. V únoru v Dubaji se vrátila na kurty, bohužel ve chvíli, kdy svět začal paralyzovat COVID-19. Poslední konec kariéry ohlásila v dubnu tohoto roku, a dá se očekávat, že byl definitivní.


JUSTINE HENINOVÁ

Stejně dominantní, jako byla Clijstersová, byla také její belgická rivalka Justine Heninová. Potvrzují to i čísla. Bilance Clijstersové je 523-131 a celkem získala 41 titulů. Heninová je na tom ještě o trochu lépe. Vyhrála o dva tituly více a její kariérní cifry se zastavily na číslech 525-115. Tyhle dvě samozřejmě byly věčnými soupeřkami.

Heninová se pyšní tím, že strávila celkem 117 týdnů na pozici světové jedničky. Mezi roky 2003-2007 vyhrála sedm grandslamů a celý svět obdivoval její odolnost, soutěživost a neskutečný jednoručný bekhend.

Jenže ani ona se nezvládla probíjet kariérou bez věčných lékařských návštěv a drtil ji také náročný tenisový život. Rok 2008 startovala jako neohrožená jednička světového žebříčku, ale brzy bylo cítit, že něco není úplně v pořádku. Heninová se v některých utkáních začala viditelně trápit a 14. května téhož roku oznámila konec kariéry. Důvodem byla únava.

Belgičanka ihned požádala WTA, aby její jméno bylo vyřazeno z žebříčku. Netřeba připomínat, že stále byla světovou jedničkou a favoritkou blížícího se French Open, které v předchozích třech letech ovládla.

Vrátila se o dva roky později, v roce 2010 a inspiroval ji návrat Clijstersové a také touha dokončit Career Golden Slam. K němu jí chyběla výhra na Wimbledonu. Návrat byl krátký, kvůli chronickému poranění ramene trval vlastně jen něco málo přes rok. Neúspěšný ale rozhodně nebyl.

Heninová sice na kariérní Golden Slam nakonec nedosáhla, přesto je hodnocena jako jedna z nejlepších žen, která kdy vstoupila na kurty.


MARTINA HINGISOVÁ

Další hráčka, která ohromila sportovní svět ve velmi nízkém věku. Když bylo švýcarské tenistce, jejíž matka byla Češka a otec měl slovensko-maďarský původ, pouhých 16 let a 117 dní stala se nejmladší grandslamovou vítězkou - šlo o Australian Open v roce 1997. Ve stejném roce z ní byla také světová jednička. I tenhle zásek byl rekordní.

Jenže pak přišly problémy a v roce 2002, v pouhých 22 letech, také první přerušení kariéry. Trápily ji kotníky, musela na několik operací a zpět do hry se dostala až v roce 2006.

Stejně jako Capriatiová neměla problém objevit v sobě chuť pro hru, ještě ve stejném roce vyhrála tři turnaje a dostala se až na 6. místo žebříčku. Jenže stejně jako kontroverzní Američanka měla i Hingisová potíže s návykovými látkami. V listopadu 2007 měla pozitivní test na kokain, jeho užívání popřela, přesto ve 27 letech oznámila úplný konec s tenisem.

Hra, kterou celý život tak milovala, jí ale začala chybět. Rok 2013 znamenal další návrat na kurty, sice jen pro čtyřhru, ale Švýcarka znovu ukázala, co dovede. Než v roce 2017 definitivně odešla do sportovního důchodu, stihla získat další čtyři grandslamová prvenství a stát se deblovou jedničkou.

Také Hingisová patří mezi nejlepší tenistky historie. Světovou jedničkou v singlu byla v kariéře celkem 209 týdnů, dalších 90 týdnů vládla v deblu a celkem 29 byla na čele obou žebříčku najednou.


NICOLE VAIDIŠOVÁ

I české barvy mají hráčku, která zářila v mládí a v mládí také s tenisem skončila jen proto, aby se o pár let později pokusila o návrat. Nyní čerstvě třiatřicetiletá Vaidišová sice nevlastní grandslamové vavříny jako předchozí hráčky v tomto pomyslném žebříčku, přesto patřila k velkým nadějím světového tenisu.

Usměvavá blondýnka vyrostla v prestižní akademii Nicka Bollettieriho na Floridě, kde jí byla vštípena americká cílevědomost a orientace na výsledek. Už v sedmnácti letech pronikla mezi nejlepší světovou desítku, a to jako dvanáctá nejmladší hráčka v historii. Nejvýš se dostala v květnu 2007, to znal tenisový svět pouze šest lepších hráček.

Jenže pak už vše bylo jenom horší. V roce 2008 se ještě protlačila do čtvrtfinále Wimbledonu, ale to byl její poslední velký úspěch. Když o dva roky později s tenisem ve dvaceti letech končila, našli byste její jméno na 177. místě žebříčku WTA. Důvod? Tenis už ji nebavil.

Návrat přišel v září 2014 na turnaji kategorie ITF v Albuquerque, kde v 1. kole vyřídila Bulharku Sesil Karatančevovou. V březnu 2015 se pak poprvé kvalifikovala na turnaj WTA, ale dohrála hned v prvním kole a její comeback měl krátkého trvání. O rok později kvůli častým zraněním ohlásila definitivní konec aktivní kariéry.

Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Livesport
 
Ke komentování musíte být přihlášen(a). Prosím přihlašte se zde.
 
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
 
 
 
 
 
 
TOPlist