Ilie Nastase: Klaun

  • "Ty se mě bojíš, viď?" Ion Tiriac se v roce 1959 připravoval v Kluži k finále dvouhry mistrovství Rumunska a od malého černovlasého sběrače si bral bílé míče. Dobře věděl, že jeho knír a bohatá hříva upoutávají široko daleko. "Já se nebojím nikoho a nebudu se bát ani vás, pane."
    13. 10. 2008, 07:00 | Legendy tenisu |  0 komentářů
    Ilie NastaseIlie Nastase 
     

 

Ilie Nastase
Rumunsko, *1946
mistr USA 1972, ve čtyřhře s Connorsem 1975
mistr Francie 1973, ve čtyřhře s Tiriakem 1970
vitěz Wimbledonu ve čtyřhře s Connorsem 1973, ve smíšené čtyřhře s Casalsovou 1970

Ten kluk s havraními vlasy se jmenoval Ilie Nastase a den předtím vyhrál žákovský přebor země. Dlouho se nemohl rozhodnout, co vlastně bude hrát. Byl vynikajícím žákovským fotbalistou klubu Steaua Bukurešť, ale trenér Chivaru o fotbalu nechtěl ani slyšet.

 

"Musíš ho přemluvit, co přemluvit, musíš mu to přikázat," říkal Iliovu bratru Constantinovi, který dokonce reprezentoval Rumunsko v Davisově poháru. "Cornelie vyhrála titul juniorské mistryně, ty tenis dovedeš a jeho byste nechali hrát kopanou!"
"Ať se rozhodne sám, já to taky udělal," odpověděl tenkrát Chivarovi Constantin Nastase.
"Copak má v jedenácti rozum? Vidí merunu a je do ní blázen. Ale říkám ti, je to talent, jaký jsme neměli. Ani tys nehrál tak dobře. Povídám ti, je to talent. A zamkni mu kopačky do skříně."

Rodinná rada tedy rozhodla, že Ilie začne víc chodit na bukurešťské tenisové dvorce. "A taky to máš blíž než na kopanou," přidal tehdy Constantin.
Brzy patřil k nejlepším juniorům země a Ion Tiriac ho vzal do učení.
"Co budu dělat?" zeptal se na začátku Nastase.
"Mladší tady nosí kufry, to je slušnost," odpověděl mu Tiriac.
"Stejně seš pro mě Drakula, nic než Drakula."

Tiriac se na Nastaseho udiveně podíval. Je pravda, že stejně jako známá postava Drakuly pocházel z Brašova, ale že by Nastase měl takovou drzost? Nikdo z mladých by si to určitě nedovolil, ale Ilie už začínal být jiný.
"Všechno, co se ode mě naučíš, bude pro tebe dobré," odpověděl, narážku o Drakulovi jako by přeslechl. Trénovali spolu, hráli čtyřhru, až v roce 1976 právě Nastase přerušil Tiriakovu dlouhou sérii vítězství na domácím mistrovství. Podeváté už nevyhrál, Nastase získal první titul.

"Pamatuješ si, co jsem ti říkal, když jsem ti sbíral při finále v devětapadesátém?" zeptal se Tiriaka po finále dvouhry.
"Že se mě nebojíš."
"Ale já se opravdu nikoho nebojím."
"Kdyby to bylo jinak Ilie, tak bys v tenise nikdy nic nevyhrál."

Už rok předtím se spolu probojovali do finále čtyřhry při mezinárodním mistrovství Francie. Tiriaka znal tehdy každý, ale toho černého kluka s dlouhými vlasy musel všem představovat. Každý si ho ale zapamatoval. Začal dělat na rozhodčí posunky. "Mám tohle zapotřebí?" ptal se sám sebe Tiriac. "Ale za všechno si můžu jen a jen sám. Když jsem s ním začal, tak už se nedá nic dělat." Prohráli tehdy s Američany Graebnerem a Ralstonem 3:6, 3:6, 0:6, ale už postup do finále byl pro Nastaseho ohromným úspěchem. V šatně se však zlobil. Pořád kroutil hlavou a jen opakoval:" Prohrát takový zápas, to přece není možné." Tiriakovi se to líbilo. Stále sice Nastaseho okřikoval, ale v duchu s ním souhlasil. "Jedině v nespokojenosti je nějaká naděje na zlepšení, když budeš sám se sebou spokojený, tak už se nebudeš snažit," připomínal Tiriac. … Následující stránka »

 
Ke komentování musíte být přihlášen(a). Prosím přihlašte se zde.
 
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
 
 
 
 
TOPlist