Rozsáhlá zpověď Vondroušové. Obrovská chyba komisařky i nerespektování psychických problémů

Vondroušová je stále přesvědčená, že jí Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA) křivdí a neříká světu o jejím případu vše. "Nechci ze sebe dělat oběť ani tvrdit, že vyloženě lžou, ale celou věc podávají hrozně zjednodušeně," začala komentovat složitý případ. "Vystupují, jako by z jejich strany proběhlo všechno v pořádku, a ze mě dělají jediného viníka. Na tom slyšení jsme přitom slyšeli samotnou komisařku, jak se přiznává, že mi neukázala absolutně nic z toho, co měla," uvedla fakta.

Už na začátku celé kauzy se česká hráčka bránila tím, že jí německá komisařka neukázala průkaz, potřebné dokumenty a neprokázala svou totožnost. Zároveň po tenistce také nic nechtěla. Vondroušová následně zmiňovala, že se bála o své zdraví a zmínila i známý útok na její krajanku Petru Kvitovou. "Má si vyžádat občanku nebo pas, aby měla jistotu, že mluví s daným člověkem. Komisařka se přiznala, že věděla, že to má udělat, ale nic z toho se nestalo. V tu chvíli, kdy stála ve dveřích, to byl reálně cizí člověk. Přijde mi nespravedlivé, že sportovec má nést takto likvidační trest, když ona neudělala nic z toho, co měla," uvedla.

Komisařka prý před nezávislým tribunálem uznala svou chybu. Na to se však během řešení případu nebral žádný zřetel. "Ohánějí se papírem, který jsem podepsala pod nátlakem, jen aby už odešla, protože jsem netušila, kdo to je. Na tom papíře je navíc odstavec s pravidly, která jsou z roku 2009. Bylo tam napsáno maximálně dva roky. Říkají, jak jsou sportovci poučení a jak oni sami udělali všechno správně, ale realita je opačná…Neříkám, že je to spásné nebo že to cokoli omlouvá, ale nemohou k tomu přistupovat tak, že je všechno v pořádku a z jejich strany nedošlo k chybě."

"My jsme tam ale dole stáli deset minut. Říkala jsem jí, že nevím, kdo je, že ji neznám, že je noc a je pozdě. Ona mi odpověděla: ‘My si můžeme dělat, co chceme.‘ V tu chvíli jsem jen chtěla, aby šla pryč. Stál tam cizí člověk, bylo to strašně nepříjemné. Tohle se může stát komukoli. Oni si myslí, že mohou všechno – a teď se ukazuje, že bohužel mohou, když se její přiznání vůbec nevzalo v potaz."

Nové informace v dopingové kauze: Vondroušová moc dobře věděla, co se stane

Vondroušová následně podrobně popsala celou situaci, která se odehrála. "Řekla jen ‘ITF doping‘. V tu chvíli jsem se lekla, protože jsem byla sama doma a nevěděla jsem, co se děje. Volala jsem svému agentovi Enricu Molinovi a říkala mu to. Ona mi nechala tak tři čtyři minuty a pak začala vyzvánět úplně extrémně, snad desetkrát za sebou. V panice, že nepřestane, jsem vzala psa, že s ním jdu ven, a sešla jsem dolů. Tam už stála ve vchodových dveřích, které si chytila, když někdo procházel. Byl to obrovský stres."

Wimbledonská šampionka jako jeden z hlavních důvodů, proč neodevzdala vzorek, uvedla úzkostné stavy a stresovou poruchu. K tomu však prý soud absolutně nepřihlížel. "Vyvraceli mé úzkostné stavy. Já jimi reálně trpím. Když jsem sama doma, mám takový strach, že nedokážu třeba čtyři hodiny usnout. Pracuji na tom, je to můj dlouhodobý problém," prozradila. "Bojuji s úzkostnými stavy už dlouho, samozřejmě o tom ale nikde veřejně nevyprávím. Ale poslouchat, jak to u soudu někdo popírá, bylo extrémně náročné. Navíc od doktora, který si ani neudělal čas, aby si s vámi promluvil a vyslechl vás."

Češka dodala i lékařskou zprávu a soud měl k dispozici i výpovědi jejího přítele Andrewa Paulsona a matky Vondroušové. Ani to ale nestačilo. Navíc si stěžovala na neodborné chování doktora, který ji ani nekontaktoval a prohlásil, že tenistka lže. "Takhle přece odborné posouzení psychického stavu fungovat nemůže. Nemůžete popírat diagnózu člověka, kterému jste se ani nepodíval do očí. Tváří se, jak dbají na duševní zdraví hráček, a pak vám řeknou, že si vymýšlíte."

"Já teď nesu fatální rozsudek, protože se tak někdo rozhodl, ale té komisařce se nestane vůbec nic. Přitom u výslechu přiznala, že udělala chybu. Jí nikdo práci na čtyři roky nezakáže, ona nepřijde o turnaje," řekla. "Teď vydali prohlášení, že nikdo nepochybil, ačkoli vědí, že to není pravda. Hlava mi nebere, jak ten systém funguje. Má chránit hráče, ale oni si asi neuvědomují, že jde o náš domov. Není snadné tam jen tak někoho pustit."

Vondroušová uvedla, že měla v dané situaci strach a pouze se chtěla dané osoby, která ji narušovala soukromí, zbavit. "Pak řekla: Tak mi podepište tento papír a já odejdu. V té panice jsem to viděla jako jediné řešení, jak ji přimět k odchodu, aby se mi nedobývala do bytu…Byla jsem v naprostém šoku z toho, že se dopingový komisař chová takto agresivně. Samozřejmě je to nešťastné, ale nikdo nepřihlíží k okolnostem," uvedla a řekla také, že pro komisařku to byla údajně její první kontrola.

Vondroušové uškodil i podpis, říká právník o dopingové kauze. Odkdy se Češce počítá trest?

ITIA celou situaci prezentovala jako hrozně rychlou a komisařka prý neměla čas ukázat Vondroušové potřebné dokumenty. "Když se jí pak můj právník ptal, v čem přesně jsem jí bránila, přiznala, že v ničem. Vůbec nehledí na bezpečnost sportovců ani na jejich duševní zdraví. U soudu vám tvrdí, že si vymýšlíte. V rámci vyšetřování mají vyfocené moje zvonky, ulici, celý dům. Je to děsivé. Poslala jsem jim dobrovolně soukromé zprávy, výpisy hovorů, všechno, abych ukázala, že nemám co skrývat. Chtěli zprávy od osmi večer, kdy komisařka dorazila. Pak chtěli i starší zprávy od pěti odpoledne. Namítala jsem, že do mých soukromých zpráv z té doby jim nic není, ale oni na to mají podle svých pravidel právo. Mají veškerou moji konverzaci s Andym i s agentem. A stejně to dopadlo takhle. Oni vůbec neberou v potaz, že člověk může mít reálné trauma. Pro ně je to uzavřená věc – podepsala jsi papír, nashledanou."

Vondroušová také popřela diskuze o dvojí výpovědi. "Od prvního výslechu v prosinci jsem říkala, že mi komisařka nic neukázala a že jsem měla strach, kdo to je. Jen jsme pak přidávali další argumenty s těmi úzkostmi." Uvedla také to, že věděla, že za ní dopingová kontrola může přijít i mimo vyhrazené časové okno. "Mám strach z toho, kdo se u domu objeví. Kvůli tomu všemu teď musím brát léky na uklidnění a na spaní. Pro ITIA je ale dostatečné obhájení kontroly to, že někdo zařve do zvonku slova ITF doping. To přece může udělat kdekoli. Od toho mají legitimace.“

Komisařka prý řekla, že si Vondroušovou vyhledala na internetu a nepotřebovala ji legitimovat. "To reálně řekla u slyšení. Je to šílené." Dodala také, že jí došlo, že mohla komisařku úplně ignorovat. "Já se ale nechtěla ničemu vyhýbat. Hned druhý den jsem kontaktovala Český antidopingový výbor s tím, že se půjdu okamžitě kamkoli otestovat. Za tři dny přišli znovu, test byl samozřejmě negativní. Testovali mě i po celou dobu, co se tento případ řešil."

Vondroušová mimo nepříjemných psychických stavů a problém se spánkem, které zažívá zmínila i další problém této kauzy. "Všechno je to pro mě strašně náročné psychicky a také finančně. Stálo mě to už několik milionů korun jen na nákladech na obhajobu, a stejně dostanete čtyři roky. Člověk si pak říká, jestli nebylo lepší v lednu sklopit hlavu a trest přijmout. Ale chtěla jsem se za sebe postavit, protože vím, že pochybili oni. Chcete bojovat za svou pravdu, ale finančně a psychicky vás to úplně likviduje."

Zda se odvolá k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) v Lausanne ještě sama neví. "Teď musíme počkat, až sepíší celé rozhodnutí. Až si ho prostudujeme, rozhodneme se. Všichni kolem mi říkají, že se musím bránit dál. Jde o moji kariéru, ale tento případ už přesahuje jednoho člověka. Ukazuje to na selhání celého systému, který by měl měřit oběma stranám stejně. Na mě se teď nebere ohled vůbec v ničem. Žádný náš argument pro ně nebyl dostatečný."

"Když se vám pak v noci někdo dobývá do domu a odmítá se legitimovat, pro člověka s úzkostnou poruchou je to naprostá katastrofa," řekla. Možná i proto přišlo následné vyfocení komisařky a příspěvek a Instagramu. Toho Vondroušová litovala. "Byla to z mé strany hloupost, ale v tom obrovském afektu a stresu ze způsobu, jakým se chovala, to ve mně zanechalo tak hlubokou stopu, že jsem prostě zkratovala. Dnes už bych to neudělala."

Kauza Vondroušové má podle americké legendy zásadní problém. Chápu ji, ale...

"Ignorovali absolutně všechno. Dát čtyřletý trest někomu v mé fázi kariéry znamená reálný konec s tenisem. Už mi není dvacet, abych mohla čtyři roky čekat na návrat. Po tom, co se stalo s Igou Šwiatekovou a Jannikem Sinnerem, kdy byli všichni kritizováni za mírný přístup k hvězdám, si na mně chtěli dokázat svou moc. A dokázali ji."

Vondroušová prohlásila, že se chce zbavit nálepky někoho, kdo dopoval a plánuje stále bojovat za očištění svého jména. "Cílí na to, aby to člověk psychicky neustál a vzdal to. Udělala jsem maximum pro to, aby bylo vidět, že jsem žádné látky nevzala. Je nesmírně těžké bojovat jako jedinec proti obří organizaci. Žiju tím každý den, sedm měsíců v kuse. Každý měsíc svitne naděje, že se situace vysvětlí, a nakonec dostanete čtyři roky, což mi likviduje kariéru," dodala ke krutému trestu.

"V pondělí po oznámení rozsudku jsem byla úplně zlomená. Teď už cítím, že musím bojovat nejen za sebe, ale za princip. Strašně moc bych si přála, aby to dopadlo dobře a ukázalo se, že jsme celou dobu mluvili pravdu. Během toho procesu sice člověk ztrácí víru a zažívá pocit naprosté bezmoci, před tribunálem jsem byla pod extrémním stresem, protože jde o můj život, pověst a kariéru. Snažila jsem se na vše odpovídat maximálně upřímně. Když ta komisařka u výslechu v podstatě propadla a nedokázala odpovědět na polovinu otázek, odjížděli jsme ze slyšení s dobrým pocitem. A pak přijde takový trest. Možná jsme byli příliš optimističtí, ale po tom všem už rozhodně nejsem. Nejvíc mě děsí ta jejich neomezená moc a absolutní klid, s jakým ničí lidské životy. Jedinec proti nim nemá téměř žádnou sílu."