Lu: Výhře jsem už přestával věřit, ale bojoval jsem až do konce

30. 6. 2010, 13:14
Rozhovory 0
V pondělí nastoupil na grandslamu poprvé k zápasu 4. kola. Nervozita Yen-Hsun Lua nepřepadla, šestadvacetiletý tenista z Tchaj-wanu se naopak postaral o největší překvapení dosavadního WImbledonu. Vyřadil totiž loňského finalistu Andyho Roddicka. Přiznal, že v pátém setu už nevěřil, že by mohl postoupit. Ale bojoval až do konce.
Profily hráčů
Yen-Hsun Lu

Před tímto zápasem jste už s Roddickem třikrát hrál a neuhrál ani set. V čem to bylo dnes jiné?
Vím, že na trávě je to velice těžký soupeř, protože má výborný servis. Nemyslím si, že bych dělal něco jinak než tenkrát. Svůj skvělý servis vytáhnu jen v případě nouze, nebo pokud jsem v obtížné situaci. Zbytečně neriskuji.

Dnes jsem chtěl vyhrát. Nechvátal jsem tolik, na servisu jsem si byl jistý, snažil jsem se hledat šance, jak vyhrát set. Až se mi nakonec vyhrát povedlo.

Celý zápas byl velice vyrovnaný, především třetí a čtvrtý set. Bylo to pro vás pak psychicky náročnější?
Myslím, že ano. Ve čtvrtém setu jsem měl šanci, v tiebreaku jsem vedl 3-1. Nechtěl jsem jít do pátého setu, protože jsem věděl, že v něm už se nehraje na tiebrejky a že Roddick má lepší servis.

Říkal jsem si, že musím ve čtvrtém setu vydržet co nejdéle. Že Roddick určitě něco pokazí. Ale řeknu vám, nevěřil jsem, že bych pátý set mohl vyhrát, protože Roddickův servis je lepší než ten můj.

Nevěřil jste si?
Měl jsem spoustu šancí, ale pak už jsem tomu nevěřil, že bych dokázal vyhrát. I přesto, že si ale nevěřím, tak dokáži stále bojovat.

Jaké byly po zápase vaše emoce? Co se vám po vítězství honilo hlavou?
Musím poděkovat své rodině. Jsem poměrně rozrušený, protože mi už otec zemřel. Jsem velice pyšný na to, že mohu své vítězství sdílet spolu s ním v nebi. Doufám, že zápas viděl.

Udělal jsem to pro svého otce. Samozřejmě i pro sebe a lidi, kteří mě podporují.

Mohu se zeptat, kdy váš otec zemřel?
V roce 2000, v roce, kdy jsem se stal profesionálním tenistou.

Právě jste dosáhl nejlepšího výsledku ve své kariéře, jak daleko si myslíte, že můžete dojít tady na Wimbledonu? Každopádně se na to chci pořádně vyspat. Vím, že mým dalším soupeřem bude Djokovič, což je skvělý hráč. Nevím, jak daleko se tady mohu dostat. Ale můžu vás ujistit, že budu bojovat až do konce zápasu.

Jak dlouho už pracujete s Markem Woodfordem a jak moc pomohl vaší hře?
Myslím, že mi hodně pomohl. Loni jsem chytil nějaký virus, kterého jsem se měsíc a půl nemohl zbavit. I přesto, že jsem se uzdravil, tak je můj imunitní systém oslabený a stále se ještě necítím být v dobré formě.

Říká mi různé zkušenosti, které získal, když ještě on sám hrál. Pracuji s ním dva měsíce a už mi hodně pomohl.

Jaké jsou jeho rady? Už jste s ním dnes mluvil?
Ano, právě jsem ho potkal, ale pouze jsme se v rychlosti pozdravili a on mi jen řekl "Dobrá práce". O zápase jsme se ještě nebavili.

Učil vás váš otec hrát tenis? Nebo byl do tenisu nějak zapojený?
Začínali jsme hrát tenis spolu. Když jsem odešel na střední školu, tak tenisu věnoval hodně času. Nebyl opravdovým trenérem, ale strávil spoustu času tím, že mě vozil na tréninky, k trenérovi nebo do školy. Dokázal se o všechno postarat.

Vždycky se mi snažil naznačit, jakým směrem bych se měl uchylovat. Buď jít studovat nebo se tenisu věnovat profesionálně. V tu dobu zemřel.

Štve mě to, že už tu se mnou není. Proto jsem z toho tak smutný. Ale dnes si myslím, že tu byl se mnou a že ze mě měl radost.

Na olympiádě v Pekingu jste porazil Andyho Murryho. Bylo tohle vítězství vaše nejlepší v kariéře?
Já si myslím, že každé vítězství v mé kariéře bylo jiné. Andy Murray je skvělý hráč, ale má i své slabiny. Věděl jsem, že proti němu umím zahrát.

A co se týče dnešního zápasu, tak jsem trenérovi říkal, že se nebudu zas až tolik starat o to, zda vyhraji nebo prohraji. Chtěl jsem hlavně bojovat až do konce. Vždycky to nějak dopadne.

Jak moc je náročné hrát v Tchaj-wanu tenis? Máte finanční podporu pouze od rodiny?
Ze začátku mě financovala rodina. Teď už mám pár sponzorů, kteří mě podporují. Ale když jsem byl malý, tak mě zakládala pouze rodina.

Čím se vaše rodina živí? Obchodují?
Prodávají kuřata, ale ne mrtvá, živá. Prodávají je a pak je odváží třeba na farmu, kde je zabijí a získávají z nich maso. Také umím chytit kuře. Ukážu vám to. Opravdu (směje se).

Takže váš otec pracoval na farmě. Měl jste to tam rád? Pomáhal jste mu někdy?
Párkrát jsem to zkusil. Ale nelíbilo se mi to, byl tam hrozný puch. Je to ale velice náročná práce. Musíte brzy vstávat, pracuje se mezi první a šestou hodinou ranní. Kuřata tak totiž nemohou utéct, protože nevidí.

Roddick mluvil o tom, že váš servis byl mnohem nebezpečnější, než když s vámi hrál v minulosti. Zaměřoval jste se v trénincích právě na servis?
Řekl bych, že tyto turnaje můj servis opravdu zlepšují, obzvláště v těch těžkých situacích. Dobře servírovat je také velice fyzicky náročné, proto jsem si najal argentinského kondičního trenéra.

Tři a půl týdne tvrdě trénujeme, abych byl na tyto turnaje připravený. Také použil nový systém, nový tréninkový program, který udělá mé nohy o něco silnějšími.

Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, wimbledon.org

Komentáře

0
Přidat komentář
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele
TOPlist