Nosková si stěžovala na míče i svůj výkon. Strašný zápas, psychicky mě to neposílilo

"Zápas to byl strašný. Nečekala jsem, že budu připravená na tyhle podmínky, které jsou pro mě dost těžké. Takže jediné, co si můžu vzít, jsou ty dvě strávené hodiny na kurtu," uvedla Nosková.
Při otázce na podmínky byla letošní wimbledonská osmifinalistka konkrétnější. "Foukalo, ale to asi nebylo nejhorší. Nechci si takhle na začátku turnaje stěžovat, ale ty míče nejsou připravené na náš turnaj. Obehrají se za tři gamy a ten zbytek, co hrajeme, tak je to prostě nekontrolovatelné," řekla.
Než Nosková přišla po utkání na rozhovor, dala si ještě zhruba dvacetiminutový dodatečný trénink na servis. V utkání přišla o podání šestkrát. "Alespoň něco abych dala dnes do kurtu," komentovala to s hořkým úsměvem.
Noskové stačil i nepřesvědčivý výkon. Největší favoritka se trápila s hráčkou třetí stovky
Duel proti 249. hráčce světa Gasanovové, která prošla do hlavní soutěže z kvalifikace, zvládla díky vybojovaným tie-breakům. V prvním vyhrála 7:5, ve druhém uspěla 9:7. "Mohla jsem ty dva sety dokončit už mnohem dříve. To, že jsem to nechala dojít do tie-breaku, kde se může stát cokoliv, je trochu moje chyba. Alespoň že ty koncovky jsem nějak uhrála," podotkla Nosková.
Mečbol jí vyšel poté, co soupeřka zahrála po více než dvou hodinách hry dvojchybu. Přestože se mohla utěšovat myšlenkou, že vybojované vítězství je někdy psychicky hodnotnější než to hladké, Nosková to tak nevnímala.
"Nevím, psychicky mě tenhle den úplně neposílil. Samozřejmě, každá výhra se počítá, ale nedokážu úplně říct, jaký by byl třeba zítra rozdíl, kdybych dnes hrála 6:0, 6:1," řekla česká tenistka.

Potěšila ji podpora fanoušků, kterých dnes dorazilo do areálu TK Sparta Praha 2110. Podle organizátorů šlo o turnajový rekord prvního kola. "Ano, i v zápasech přede mnou jsem viděla, že tribuny jsou dost zaplněné, takže jsem se jen těšila," uvedla Nosková a poděkovala divákům za podporu ve chvíli, kdy se jí nedařilo. "To jsem je někdy obdivovala, že ještě při tom zápase zůstali."
V dalším utkání čeká Noskovou 77. hráčka Cocciarettová. O čtyři roky starší Italka budou soupeřkou svěřenkyně trenéra Tomáše Krupy poprvé. "Znám ji z turnajů, ale nikdy jsme spolu netrénovaly, ani nehrály zápas. Bude to zase něco úplně nového. Doufám, že to bude nový den, nové podmínky a trochu restart," prohlásila Nosková.
Komentáře
Svést výkon na míče a vítr může být taktika vůči okolí. U Nosíka mi ale už prostě nějaký čas chybí úderová jistota. Dá se říct, že u kteréhokoli úderu.
1.serve 54% je prostě špatný a min.jeden game odevzdaný DF.
W/UE ala Kvítí a lítaly tam i (ne)populární kvitovky. Jako, stát u sítě, v klidu čekat až mi míč krásně kolmo padne a vyskočí metr dva od sítě asi metr nad ní a pak přestřelit kurt
Gasanová nehrála zle a rozhodně to nevypadalo, že by měla s míči, nebo větrem zásadní problémy.
Vidím to spíš: trénovat servis, trénovat servis, trénovat servis, trénovat.
PS: Moc dobře se tedy na tu chybovanou nekoukalo
Nejhůř se mi hráli kupní divu s míči Technifibre, který jsem lehce ohrané zakoupil kdysi přímo na ofiko ITF turnaji na Štvanici. To jsem měl tehdy pocit, jako kdybych s těmi míči ztratil veškerou kontrolu nad svými údery, litalo mi to úplně šíleně a nepředvídatelně.
Přitom s jedním kamarádem dnes hrajeme hlavně s míči právě této značky, i když asi jiného typu, a žádné problémy mi to nepřináší. Tož nevím, co to mělo být. Já jsem tenkrát po první naprosto odstrašující zkušenosti tyhle míče radši rovnou vyhodil (resp. věnoval ségřiným psům) a koupil nové. A s nimi se mi hned hrálo daleko, daleko líp.
Si hlavně pamatuji jeden takový naprosto příšerný první set, když jsme za těchto podmínek hráli v podvečer u Flegla na Spojích.
Než jsme si na ten pocit vrch a jeho zvláštní odskoky aspoň trochu zvyklí, tak to za prvé většinu prvního setu při servisu vypadali, jako kdyby hrál Isner s Karlovičem, čili strašně moc přímých bodů z podání, za druhé třeba když soupeř zahrál si branný nízký čop krátce křížem, tak tam sice člověk jakoby byl "perfektně včas" (z hlediska antuky nebo normálního betonu), ale ten míč vždycky najednou uskuteční cíl tak rychle, nízko a šejdrem, že měl člověk věk co dělat, aby si na něj aspoň sáhnul.
I když dřív se v zimě prý hráli na parketách, což taky asi k dělí být šílené, nebo si pamatuji, že jsem coby děcko hrál na těch rohožích z Nisaplastu, jenže to jsme tenkrát ještě spíš pinkali, takže to bylo docela oukej.
Nebo to je pověra?
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele