Šest objevů Roland Garros: Nejen divoška Lois, ale i česká naděje a dcera uprchlíků z Konga

Lois Boissonová

Doposud nebyla v žebříčku WTA výš než na 152. pozici a do letošního antukového grandslamu znovu nastupovala díky divoké kartě. Organizátoři jí dali šanci, vždyť loni o Paříž smolně přišla kvůli zranění a operaci zkříženého vazu. Na kurty se vrátila po devítiměsíční pauze a jeden z prvních větších úspěchů zaznamenala v Rouen, kde si připsala skalp Harriet Dartové. Angličanka prohru neunesla, v průběhu zápasu dokonce směrem k rozhodčímu pronesla slova, zda by si její soupeřka "mohla použít deodorant".

Scéna se rychle stala virální, i když se britská hráčka rychle omluvila. Ale Boissonová prokázala smysl pro humor a spojila se se slavnou značkou kosmetiky. Sebevědomí, které přitom nabyla, jí pomohlo až mezi osm nejlepších hráček gransdslamu.

"Je velmi dobře fyzicky připravená na ty nejtěžší boje na antuce. Má velmi pestrou hru a její přeliftovaný forhand s vysokým odskokem, prokládaný zkrácením hry dělá soupeřkám velké problémy," říká expertka Livesport Zpráv Kateřina Teruzzi. Paradoxní je, že pokud s Mirrou Andrejevovou prohraje, nepronikne ani do elitní stovky. Ze 361. místa rankingu se posune o 241 míst "jen" na pozici 120. hráčky světa.

Victora Mbokoová

Její rodiče utekli z nebezpečného Konga do Kanady a ona od roku 2006 vyrůstala v městečku Burlington nedaleko Toronta. Na kurtu si pinkala už když jí byly tři roky a později byly jejími tenisovými vzory Bianca Andreescuová nebo Serena Williamsová. První větší úspěchy ale zaznamenala ve čtyřhře, na juniorských grandslamech v Melbourne a Wimbledonu 2022 se už ve svých 15 letech dostala společně s krajankou Kaylou Crossovou do finále. Ten nejdůležitější progres ale přišel letos. Neuvěřitelných 20 vítězných zápasů bez ztráty setu v řadě na turnajích ITF, a celkem pět vyhraných turnajů v průběhu zimy a jara, katapultovalo mladičkou Victorii do druhé stovky rankingu.

Potvrzení kvality přišlo právě na French Open, kde těžila z rad své trenérky a bývalé světové trojky Nathalie Tauziatové. "Ona je Francouzka, zná tu zdejší atmosféru," pochvalovala si Mbokoová, která si libuje v razantních výměnách od základní čáry. Ač začínala v kvalifikaci, došla nakonec mezi 32 nejlepších. Stopku jí vystavila až olympijská vítězka Qinwen Zheng.

Tereza Valentová

Další ze snad bezedné líhně českých talentů na sebe v Paříži upozornila už loni. Vyhrála soutěž juniorek, ve finále přetlačila krajanku Lauru Samson. Říká se však, že přechod do kategorie dospělých teprve ukáže, zda má hráčka šanci prosadit se ve velkém světě tenisu.

Pro tenistku z pražské Sparty byl letošní Roland Garros premiérou, začínala v kvalifikace, do hlavní soutěže ale prošla bez zaváhání a nakonec zvládla i přetěžké první kolo s Chloe Paquetovou, kterou podporovalo domácí publikum. "Bylo to peklo, bylo to přísné. Věděla jsem, že tam budou dělat bordel, tak jsem si říkala, že musím být v zóně a vůbec je nevnímat," vyprávěla pro česká média. Zápas nakonec vyhrála po obratu z 2:5 na 7:5 ve třetí sadě. Ukázala, že její nejsilnější stránkou je mentalita. Další level byl až příliš vysoko, ale aspoň mohla na kurtu poznat Coco Gauffovou, pro kterou rozhodně nebyla lehkou soupeřkou.

Matteo Gigante

V konkurenci italské tenisové špičky se o něm nikdy tolik nemluvilo. Sinner, Musetti, Sonego, Cobolli či Berrettini byli vždycky pro média zajímavější. On navíc nikdy nedokázal vystoupat do elitní stovky žebříčku ATP. Jenže letošní French Open možná něco změní. Do hlavní soutěže se probojoval přes kvalifikaci, suverénně přešel i první kolo a poté poslal ze hry Stefanose Tsitsipase který si liboval, jak kurty v Paříži miluje. Gigantemu pomáhá velmi razantní podání, v průběhu antukového grandslamu měl v průměrnou rychlost prvního servisu 191 km/h.

Také ale poznal, že když proti němu stojí ještě větší ranař, jako byl Ben Shelton, je to zatraceně těžké. Matteovi Gigantemu je sice už 23 let, bylo to u něj ale možná právě o tom, prolomit neúspěchy a získat důležité body. Pokud se prokouše do elitní stovky, určitě má co říci nejen na antuce. Na hardu totiž vyhrál už tři challengery.

Ethan Quinn

V roce 2023 vyhrál americký univerzitní šampionát a i díky tomu dostal divokou kartu do svého prvního grandslamu. V New Yorku tehdy ale neuhrál ani set a tak se vrátil zpět k poctivé práci. A dařilo se mu. Systematicky vylepšoval své žebříčkové postavení a v Melbourne i v Paříži úspěšně prošel kvalifikací do hlavní fáze grandslamu. Ve městě nad Seinou pak odehrál svůj nejlepší turnaj kariéry, kde udivoval báječnými forhendovými topspiny. Nejdříve nekompromisně smetl velezkušeného Grigora Dimitrova a poté našel zalíbení v pětisetových bitvách.

S Alexanderem Ševčenkem na kurtu strávil přes čtyři hodiny, ale obrat z 1:2 na 3:2 na sety zvládl bravurně. V dalším pětisetovém utkání s Tallonem Griekspoorem už mu zjevně došly síly. Quinn vedl 2:1 na sety, ale závěr už patřil nizozemskému hráči.

Henrique Rocha

Postaral se o jednu z největších seznací druhého kola. Výjimečného českého teenagera Jakuba Menšíka vyřadil, ač první dvě sady jasně prohrál. Portugalský talent sice nakonec skončil na raketě Alexandra Bublika, ale naznačil, že se se s ním bude muset časem počítat. Portugalci mají specifický přístup: na grandslamech se připravují společně pod svazovým vedením a tak Rochovi dělají sparingpartnery Nuno Borges a Jamie Faria.

O Rochův talent pečuje André Lopes. "Vždycky o něm říkali, že má velký potenciál s docela tvrdými údery a hraje rychle, a je fyzicky velmi silný. To všechno je pravda a musím dodat, že má také velmi silnou soutěživou povahu," říká bývalý trenér Ruie Machada.” Postup do třetího kola posunul jedenadvacetiletého mladíka na 148. místo žebříčku ATP.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.