Siniaková: Moc mě mrzí, že v Praze nehraju. Musela jsem upřednostnit zdraví

O absenci na Livesport Prague Open

"Komplikace s kolenem mi rozhodování hodně ztížily. Ve Wimbledonu se mi zranění na tréninku opět zhoršilo a trošku jsem si při tom natáhla i hamstring. Bohužel jsem musela upřednostnit zdraví. Byla to jediná šance, jak si trochu odpočinout a zjistit, co se s kolenem vlastně děje. Před námi je totiž opět dlouhá šňůra v Americe a Asii. Moc mě to mrzí, ale zdraví je na prvním místě."

"Problémy s kolenem se táhnou už od antukové sezony, kdy jsem ve finále v Madridu podklouzla. Od té doby mě to trápí. Nemělo by to být nic vážného, ale vazy i koleno dostaly zabrat a v daný moment mě to omezovalo. Tím, že jsem si nedala volno a stále hrála, si okolní svaly hledaly jiný prostor. Začalo mě bolet okolí kolene, pak i záda. Bylo potřeba to zastavit. Po antuce jsem měla tři nebo čtyři dny volno a myslela jsem, že už je to v pořádku, jenže na tréninku se to vrátilo. Možná špatný pohyb, možná smůla. Byla to varovná kontrolka, že je nutné zranění prověřit důkladněji."

Rozhovor s Kateřinou Siniakovou

O nabitém kalendáři WTA

"Program je opravdu extrémně náročný. Mám pocit, že jedu bez přestávky. Dva nebo tři dny volna mezi turnaji, kdy cestujete, se jako volno ani nedají počítat. Stres na letišti, tahání kufru a všech věcí. To není regenerace, kterou tělo i hlava potřebují. Naprosto souhlasím s tím, že je sezona moc dlouhá. Je to přeplněné a všichni potřebují hrát. Když vidíte, že ostatní hrají a sbírají body, nechcete si dát pauzu, protože máte pocit, že vám něco uteče."

"V listopadu pak máte tři týdny volna a hned na to navazuje příprava. Člověk má pocit, že pořádnou přípravu ani nestíhá. Bylo by fajn, kdyby se tenisový rok zkrátil. Spousta jiných sportů má mezi sezonami alespoň dva až tři měsíce pauzu. Je to psychicky velmi těžké. Tenis se vyvíjí, je fyzicky náročnější, hráčky jsou vyrovnanější a zápasy trvají déle. Takže bych pro zkrácení určitě byla."

O 11. grandslamovém titulu ve čtyřhře na Roland Garros 2026

"Nejspeciálnější byl asi v tom, že jsme na sobě měly velký terč. Povedla se nám Amerika, získaly jsme Sunshine Double (vítězství v Indian Wells i Miami – pozn. red.) a přidaly i titul z Madridu. Cítily jsme, že jsme nejlepší pár a hrajeme skvěle. Hrozně moc jsme si přály, aby to vyšlo i na grandslamu. Poslední finále na US Open nám těsně uteklo, což bolelo hlavně Taylor (Townsendovou – pozn. red.), která moc touží po domácím titulu. V Austrálii se nám pak nezadařilo. Myslím si, že jsme ten tlak zvládly skvěle. Snažily jsme se to neřešit. Po vítězství přišla obrovská úleva a radost."

O rekordu šesti let zakončených jako světová jednička ve čtyřhře

"Jsem blízko, ale zároveň i daleko. Obhajuju hodně bodů, což bude náročné, ale tato meta je pro mě obrovskou motivací. Je to milník, který ještě nikdo nedokázal. Znamenalo by to pro mě hrozně moc. Ani si nedokážu představit, že by se mi to povedlo. Pokud ano, asi by se to nedalo popsat slovy. Bylo by to skvělé, ale nechci na sebe vytvářet tlak. Jsem moc ráda, že se na pozici jedničky držím a dokazuju, že tam patřím. Když se budu soustředit na zápasy a na to, abychom měly ze hry radost, výsledky přijdou. Snad budu mít i trochu štěstí a na konci roku to bude takhle hezké."

O odmítnutí vzájemné spolupráce se Serenou Williamsovou ve čtyřhře

"Pak už se to neřešilo. Myslím, že má teď sama problémy s kolenem, kdo ví, jak to dopadne. Pokud by nastala další příležitost, byla by to obrovská čest. Hodně mě mrzelo, že to nevyšlo, upřednostnila jsem ovšem zdraví – tehdy i teď. Bolelo to, ale je lepší vynechat pár akcí teď než pak nehrát celou příští sezonu."

O českém finále Wimbledonu

"Neviděla jsem zápas úplně celý, z pláže se to sledovalo docela dobře. (usmívá se) Hrozně moc jsem jim to přála. Nebyla jsem ani tak nervózní, spíš jsem přála výhru té lepší. Byla škoda, že vyhrát mohla jen jedna z nich, ale tak to v tenise chodí. Zápas byl jako na horské dráze a Linda to zvládla skvěle. Káju to muselo hodně mrzet."

"Pro český tenis je to nicméně neuvěřitelný úspěch. Jsem moc pyšná, že mohu být součástí stejné generace a pocházím ze stejné země. Doufám, že se jim bude dařit i dál. Asi jsem nefandila jedné výrazně víc. Možná trošku Káje, protože je starší. A přece jen už ve finále jednou byla a měla k titulu blízko."

O zářijovém finále Poháru Billie Jean Kingové

"Doufám, že to klapne a sejdeme se tam v nejsilnější sestavě. V poslední době jsem sice párkrát upřednostnila jiný program, ale reprezentovat Česko miluju. Týmové akce mě vždycky hrozně naplňovaly, takže účast určitě zvažuju. Moc ráda bych si Billie Jean King Cup opět zahrála. Snad se nám podaří udělat dobrý výsledek."

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.