Guillermo Vilas: Tichý básník

  • Bouchl za sebou dveřmi, rakety hodil do rohu pokoje, za nimi letěly noviny. Tiriac seděl v křesle. Ten Rumun ho přivedl k velkému tenisu. Nedávno o něm řekl jednomu novináři: "Tiriac? Je mým štěstím a navždycky jím zůstane. Ten mě dokázal k tenisu přivést, tenisem nadchnout a hlavně dokázal, že jsem u tenisu vydržel. Nemusím se už o nic starat, a v době, kdy mi bylo nejhůř, mi vždycky pomohl."
    10. 11. 2008, 07:00 | Legendy tenisu |  0 komentářů
    Guillermo VilasGuillermo Vilas 
     

 

Guillermo Vilas
Argentina, *1952
mistr Francie 1977
mistr USA 1977
mistr Austrálie 1979, 1980

 

"On to byl, kdo překonal mé malé sebevědomí a vložil do mé hry víc potřebného důrazu, vedl všechny mé taktické úvahy. Nemám a nikdy jsem neměl tolik vrozeného tenisového instinktu jako třeba Connors a Borg, ale dnes si přesto dovedu poradit. Jeho zásluhou jsem si začal věřit a připadám si jako herec, od kterého obecenstvo očekává vždy prvotřídní výkon. Snažím se ho poctivě odevzdat a jenom mě samotného udivuje, že v tom prostém sportovním světě žiju docela rád."

Na dvojitém lůžku, na stole i vedle pohovky se válely čisté i použité košile, trička, saka, šortky a ponožky. Vedle propocené tenisky a rakety značky Head. Vilas udělal pár rychlých kroků a zmáčkl tlačítko velkého kazetového magnetofonu. Ozval se tvrdý rock.

"Už to nemůžu číst," řekl k Tiriakovi. "Nevědí, že jsem tu knihu přepisoval čtyřicetkrát, ze sta básní vzal v průměru pět a zbytek hodil do koše."
"Nemůžou ti vyčítat špatný tenis, tak tě chtějí nachytat takhle," odpověděl Rumun tiše. Díval se na Guillerma. V tváři měkké, citlivé tvary, klasicky řezaný nos, plná ústa, tmavé a čilé oči. Kučeravé vlasy, které při hře vždy pevně poutá čelenkou, ale teď mu padají hluboko do čela. Otřepané a ošoupané džíny. "A pořád píšeš o smrti. Vždyť tvá poslední sbírka je plná umírání," dodal Tiriac.

"O smrti? O životě je! Slyšíš? O životě! Protože když žiješ, musíš umřít. Víš, že Hemingway jednou napsal, že každý správný příběh musí skončit smrtí, protože jen tak může být pravdivý? A jen smrt je opravdově dokonalá."
"Nerozčiluj se. Víš přece, že mě poezie vůbec nezajímá. A taky vím, jak jsi prohlásil po smrti Elvise Presleyho, že si umíš docela dobře představit, jak byl šťastný, když odcházel z tohohle světa."
"Jistě, protože smrt je dokonalá, pamatuj si, jen smrt je stoprocentní."
"Guillermo, já chci ale žít."

Vilas rozčileně přecházel pokojem a hrozivě gestikuloval. Dřív takový nebyl, až Tiriac ho naučil kousat. Pochází z Mar del Platy, rodiče ho chtěli mít doktorem práv. S tenisem začal pořádně v devíti, od dvanácti se mu věnoval trenér, a když mu bylo šestnáct, rodiče nechtěli o dalším hraní ani slyšet. Musíš dostudovat, to je hlavní, říkali, ale Vilas tenis už moc miloval. Jen chvíli hrál sám, pak se potkal s Tiriakem. Zpočátku spolu trénovali jen pár týdnů v sezóně, ale pak spolu byli celý rok. A Vilas rychle postupoval nahoru. V roce 1973 na Roland Garros porazil obhájce titulu Španěla Gimena, o rok později se už dostal do semifinále mezinárodního mistrovství Itálie, vyhrál turnaje v Hamburku, v Gstaadu, Hilversumu, Louisville, Torontu, porazil už Okkera, Borga, pak získal nejvíc bodů v Grand Prix. "Argentinec je největším překvapením sezóny a po právu byl vyhodnocen jako hráč, který udělal ohromný výkonnostní skok," napsaly noviny před Turnajem mistrů. "Uvidíme, zda ten mladý, dvaadvacetiletý Argentinec dokáže obhájit svou pozici v turnaji nejlepších osmi." … Následující stránka »

 
Ke komentování musíte být přihlášen(a). Prosím přihlašte se zde.
 
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
 
 
 
TOPlist