Joakim Nyström: Tenis pořád miluju

  • Jeho generaci inspiroval fenomenální Borg, on sám a jeho vrstevníci Edberg, Wilander a spol. pak přivedli k tenisu další skvělou generaci švédských hráčů. Teď ovšem na světových turnajích válčí sám voják v poli – Robin Söderling, jehož kariéru navíc dlouhodobě ničí únavový syndrom. Nejen o tom, proč je to tak, jsme mluvili s někdejším sedmým hráčem světa, nyní koučem Rakušana Melzera, Joakimem Nyströmem (49).
    21. 5. 2012, 11:23 | Téma |  0 komentářů
    Joakim Nyström (© Martin Sidorják)Joakim Nyström (© Martin Sidorják) 
     

Jak si vysvětlujete, že v Top 300 je momentálně jediný Švéd?
„Docela jednoduše. Když jsem byl kluk, byla televize plná Borga, tenis byl stejně populární jako hokej. Teď je to jiné. Nejpopulárnějšími sporty jsou hokej a fotbal, o tenise není skoro slyšet. I můj syn Linus, který hrál od sedmi let tenis i hokej, se ve chvíli, kdy mu kolidovaly tréninky, zhruba v jedenácti, rozhodl pro hokej. Takže je to i o tom, že hokej a fotbal berou tenisu ty největší talenty. Krom toho: tenis není jednoduchý sport. Abyste se prosadili, musíte mít opravdu talent. A samozřejmě je to i o vzorech. My měli Borga, poslední úspěšná generace tu moji. Věřím, že úspěchy Robina Söderlinga tenisu ve Švédsku pomohou.“

Možná to souvisí i s novým životním stylem, jinými druhy zábavy...
„Určitě. Když jsem chodil do školy, žil jsem sportem, fotbálek jsme hráli i o přestávkách a místo oběda. Dnes je spousta alternativ, děti fascinují počítače, nové technologie.“

Vidíte ve Švédsku někoho z mladých, kdo by se mohl prosadit?
„Máme dva šikovné bratry, jednomu je třináct a druhému patnáct; Elias Ymer, ten starší, je mistrem Švédska do šestnácti let a vyhrál i letní evropskou olympiádu v Turecku. Jejich otec pochází z Keni a rodina žije ve Švédsku asi deset let. Oba kluci – ten mladší se jmenuje Mikael – trénují v akademii Magnuse Normana ve Stockholmu.“

Ve Švédsku se ve sportu, i v tenise, prosazuje spousta cizinců. Stačí se podívat na žebříček, je tam hodně jmen, která nemají severský původ. Prpic, Figureoa, Sekulic, Stanojevic...
„To je pravda. Zejména ve fotbalové lize je hodně hráčů, kteří mají kořeny jinde. Když jsem měl před pěti lety na starost výběr hráčů do jedenadvaceti let, dva ze čtyř kluků – Ervin Eleskovic a Daniel Danilovic – pocházeli z bývalé Jugoslávie. Do Švédska přišli během válečného konfliktu u nich doma.“

V květnovém čísle Tennis Areny dále najdete:

Bingo, nebo továrny na peníze? 16 stran o tenisových akademiích
Rozhovor se sestrami Plíškovými. Která bude dřív ve stovce?
Tančící královna. Profil světové jedničky Viktorie Azarenkové
• Tipy Martina Nekoly, jak trénovat podání
Fiftýny Andrey Hlaváčkové s Yaninou Wickmayerovou

...a také kvíz a další zajímavosti a exkluzivní fotografie

Předplaťte si tenisový a lifestylový magazín Tennis Arena za pouhých 690,- za rok (dárek v hodnotě 500,-), nebo za 1.380,- na dva roky (dárek v hodnotě 1.000,-)!


Obraťme list – za osm let profikariéry jste vydělal dva miliony dolarů, tolik si váš svěřenec Jürgen Melzer vydělá za pouhé tři sezony. Není vám to líto?

„Vůbec ne. Já nehrál tenis pro peníze. Měl jsem poměrně krátkou kariéru, ale pěknou, nestěžuju si. Tenis je můj život, miluju ho pořád, i jako kouč. Těší mě, když vidím, že se hráč zlepšil, ať je to v reprezentaci nebo někde v klubu.“

Kdo je tenistou vašeho srdce?
„Federer. Ale obdivuju i Ferrera, jeho přístup, zarputilost.“

A kdo podle vás bude za rok světovou jedničkou?
„Asi Nadal nebo Djokovič, i když bych to přál Federerovi. Ale věřím, že Roger ještě nějaký grandslam vyhraje. Buď Wimbledon, nebo US Open.“

I Melzerovi je třicet – může se ještě zlepšit?
„Určitě. Pořád je spousta věcí, na kterých lze pracovat. Cíl je jasný, návrat do Top 10 nebo do první patnáctky. Jürgen má pořád chuť jít do toho naplno, což je předpoklad úspěchu.“

Loni jste ho přivedl do Top 10 - je to váš největší trenérský úspěch?
„Asi ano, i když s Thomasem Enqvistem jsem byl na Masters. Ale tohle považuju za větší úspěch.“

Co bylo to nejpodstatnější, abyste vylepšil Melzerovu hru?
„Konzistence. On hrál totiž tentýž úder pokaždé trochu jinak. Jednou z otevřeného postavení, podruhé s pravou nohou vpředu, potřetí zase maličko jinak... Když jsem za ním přijel před čtyřmi lety do Vídně na první trénink, hráli jsme týden jenom forhend a bekhend kros a pracovali na technice. Trošku nudné, ale účelné. A děláme to dodnes. Kvůli jistotě a sebevědomí.“

Čistě teoreticky: kdybyste za rok spolupráci ukončili a udělal jste si rok volno – co byste dělal?
„Věnoval bych se rodině. Mám dvouletou dcerku a taky čtyři dospělé děti. Syn žije ve Skelleftee a všechny holky v Uppsale jako já, takže to k sobě máme blízko.“

pva, Tennis Arena, Jiljí Kubec
 
Ke komentování musíte být přihlášen(a). Prosím přihlašte se zde.
 
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
 
 
 
TOPlist