Rok odchodů. S tenisem letos skončily tři bývalé světové jedničky

V roce 2012 toho už příliš odehrát nestihl, chilský tenista Fernando González totiž po pouhých pěti týdnech oznámil, že letošní sezona je pro něj poslední. Když v následujícím měsíci prohrál v Miami s Francouzem Mahutem, rozloučil se s profesionálním tenisem hráč, který za 13 let stihl vyhrát jedenáct turnajů, získat kompletní sbírku olympijských medailí (zlatou ve čtyřhře a ty méně cenné v singlu) a dostat se na pátou příčku světového žebříčku. Ať už na Chilana vzpomínáte jako na tenistu s nepříjemnou olympijskou kaňkou, nebo jako na hráče s možná nejlepším forhendem své generace, je jisté, že svou stopu v tenisové historii zanechal.

Mezitím, co se González chystal na svou floridskou derniéru, stihl tenisový kolotoč opustit další Jihoameričan. Argentinec José Acasuso svým oznámením takový rozruch nezpůsobil, přeci jen rovněž od roku 1999 stihl vyhrát "jen" tři tituly (úspěšnější byl v deblu s pěti turnajovými trofejemi) a vyšplhat se v žebříčku na 20. místo. Titulky v argentinských novinách mohly být výraznější, kdyby se Acasuso stal národním hrdinou ve finále Davis Cupu v roce 2008. Neměl k tomu vůbec daleko: za stavu 2:1 pro Španěly zaskočil za zraněného Juana-Martína del Potra a nad Fernandem Verdaskem vedl 2:1 na sety. Závěr utkání, které mohlo finálový duel Davis Cupu poslat do pátého zápasu (a v něm by byl David Nalbandian proti Španělu Lópezovi rozhodně favoritem), ale Acasuso nezvládl a Argentincům se tak sen o trofeji znovu rozplynul...

Zatímco José Acasuso to štěstí neměl, Chorvat Ivan Ljubičič svou kariéru v dubnu ukončil jako daviscupový vítěz. Úspěch z roku 2005 (úderná jednotka Ljubičič/Ančič tehdy porazila Slovensko 3:2 na zápasy) je jen jedním z mnoha, kterých sympatický tenista od roku 1998 dosáhl. Rodákovi z Banja Luky se tradičně dařilo v halách, ve kterých získal šest titulů a o mnoho dalších bojoval ve finále. Bronzový medailista z Atén se v pořadí ATP dostal nejvýše na 3. místo a v 31 letech získal svůj nejcennější turnajový titul, když nenašel přemožitele v Indian Wells.

Také Arnaud Clément ještě zažil slavnou éru Peta Samprase a Andre Agassiho, a zvlášť na druhého jmenovaného určitě nevzpomíná rád. Ve 23 letech byl totiž Francouz blízko životnímu výsledku, když na Australian Open prošel až do finále. Na cestě do něj porazil mimo jiné Rogera Federera nebo Jevgenije Kafelnikova, na Agassim si ale ve finále vylámal zuby. Tenista, kterého jsme kvůli jeho oční vadě vídávali téměř vždy jen v typických brýlích, už poté nikdy tak blízko grandslamovému triumfu nebyl - tedy ve dvouhře. Někdejší desátý singlista světa se dočkal ve čtyřhře, když po boku krajana Llodry triumfoval v roce 2007 ve Wimbledonu.

"Nejtěžší kalibry" si letošní loučení naplánovaly na přelom léta a podzimu. Bývalá světová jednička Kim Clijstersová už v květnu avizovala, že jejím posledním turnajem bude US Open, a tam dala profesionálnímu tenisu sbohem v utkání s Laurou Robsonovou. Trochu symbolicky - stále ještě osmnáctiletá Robsonová totiž patří mezi nejslibnější jména nastupující generace.

Co napsat o sympatické Belgičance a neopakovat mnohokrát opakované? V uplynulých pěti letech měl ženský tenis několik královen, které už dost možná skončily nadobro (Dinara Safinová), nebo svými výkony světové jedničky v současnosti ničím nepřipomínají (srbské duo Ivanovičová-Jankovičová). Kim Clijstersová patřila mezi nejužší elitu dlouhé roky: už v roce 2001 byla v grandslamovém finále, o dva roky později se stala nejlepší tenistkou světa, za další dva roky získala první grandslamový titul a po svém velkém comebacku v roce 2009 už jako matka dcery Jady triumfovala na turnajích velké čtyřky ještě třikrát. Tak vypadá životopis opravdové šampionky.

US Open ovšem nebyl rozlučkovým turnajem jen pro ni. Zatímco belgická tenistka připravila fanoušky na svůj odchod tři měsíce předem, v případě Andyho Roddicka to byl blesk z čistého nebe - tím spíš, že po mizerném období přišly dva tituly v rozmezí jednoho měsíce, byť na menších turnajích. "Přemýšlel jsem nad tím od začátku sezony, že by to mohlo přijít na tomto turnaji. Když jsem hrál první kolo, už jsem si byl jistý," vysvětlil v den svých 30. narozenin bývalý nejlepší tenista světa a vítěz US Open z roku 2003. O týden později Roddick v utkání s Juanem Martínem del Potrem dobojoval a emotivně se rozloučil se zaplněným stadionem v areálu Flushing Meadows.

A ani to nebylo poslední rozloučení někdejší světové jedničky v letošní sezoně. Krátce po skončení US Open oznámil své rozhodnutí pověsit raketu na hřebík Španěl Juan Carlos Ferrero. Elegantní hráč přezdívaný "Moskyt" se do tenisové historie zapsal především v roce 2003, kdy zvítězil na Roland Garros a nedlouho poté definitivně sesadil z tenisového trůnu Andre Agassiho (aby ho krátce nato vystřídal Roddick). Fanoušky si ale Ferrero získával už na přelomu tisíciletí, kdy jeho souboje s Gustavem Kuertenem byly tím nejlepším, co tehdy bylo na antuce k vidění. A vyhrávat nezapomněl ani v posledních letech své kariéry, přestože ho pronásledovala zranění.

Stejně jako Juan Carlos Ferrero, i Gisela Dulková hrála v letošní sezoně jen sporadicky, a ani ve čtyřhře už si Argentinka příliš úspěchů nepřipsala. Přitom hlavně díky deblovým úspěchům si ji budou fanoušci připomínat; zřejmě nejlepší krok své kariéry Dulková udělala, když se dala dohromady s kamarádkou Flavií Pennettaovou, se kterou v roce 2010 vyhrála Turnaj mistryň a několik měsíců nato i Australian Open. "Rozhodla jsem se skončit proto, že mám teď jiné priority, na které se chci soustředit. Nemůžu už tak přinášet oběti, které jsou nutné, když chcete být tenisovým profesionálem," oznámila minulý měsíc argentinská tenistka, která během své kariéry získala čtyři singlové a 16 deblových titulů.

Jihoameričany to začalo a Jihoameričany to - zatím - také končí. Tento týden dal tenisu sbohem krajan Gisely Dulkové Juan Ignacio Chela, vítěz šesti titulů (pokaždé na antuce), ale také kontroverzní hráč, který byl v roce 2001 potrestaný za užití steroidů. "Po mnoha letech bylo načase začít novou životní etapu," vysvětlil na svém twitteru Argentinec. Snad v ní on i všichni ostatní budou stejně úspěšní, jako byli v té tenisové.